Plíseň bramborová na rajčatech – jak ji poznat a co dělat?

Rajčata vypadají zdravě, pak přijde deštivé počasí a záhon zhnědne. Takhle rychle umí řádit plíseň bramborová. V některých letech dokáže zničit skoro celou úrodu náchylných odrůd pěstovaných venku. Způsobuje ji Phytophthora infestans, stejný organismus, který napadá brambory. Nejde o pravou houbu, ale o řasovku, které se daří ve vodě a vlhku. Proto se proti ní hlavně bojuje tím, aby listy zůstávaly suché.

Jak plíseň bramborovou poznat

Kde	Jak vypadá
list	hnědé až černé skvrny, často od okraje dovnitř, list rychle vadne a usychá
rub listu	za vlhka a ráno bílý chmýřitý povlak na okraji skvrny
stonek a řapík	hnědé až černé skvrny, u rajčat často první příznak
plod	na zelených plodech hnědá vodnatá, později kožovitá místa, zralé plody rychle hnijí

Plíseň se snadno splete s alternariovou skvrnitostí (Alternaria solani), která také dělá skvrny na listech a hnilobu plodů. Alternarie má ale ráda tepleji, plíseň bramborová chladnější a mokré počasí. Bílý povlak na rubu a rychlost, s jakou rostlina hnědne, ukazují spíš na plíseň.

Pozor na zpoždění. Příznaky se objevují v průměru týden po infekci. Až skvrny uvidíte, je rostlina nakažená už několik dní.

Proč přichází

Výtrusy potřebují k nákaze vodu na listu. Když kapka na listu několik hodin neoschne, uvolní se z výtrusu pohyblivé zoospory a proniknou do pletiva. Riziko nákazy je vysoké, když dva dny po sobě neklesne teplota pod 10 °C a vlhkost vzduchu drží aspoň 90 % nejméně 6 hodin denně.

Prognózy se počítají pro brambory, choroba je ale stejná, takže varování se týká i rajčat. V Česku se prognóza plísně a hlášené výskyty zveřejňují online, na Slovensku vychází v sezoně každý týden signalizace pro brambory ze 64 meteostanic.

Odkud se plíseň vezme:

• Vítr a déšť. Výtrusy doletí v dešti až 20 km. Plíseň se tak objeví i na zahradě, kde nikdy brambory ani rajčata nerostly.
• Brambory. Patogen přezimuje v napadených hlízách, ve zbytcích sklizně, v hlízách zapomenutých v zemi a na hromadách odpadních brambor.
• Půda. V Česku se vyskytují oba pohlavní typy patogenu (A1 a A2), které spolu mohou tvořit odolné výtrusy, oospory. Přežívají v půdě až čtyři roky. Po přezimování v půdě jich zůstává živých 15–44 %. V listech brambor z 31 českých lokalit se ale nenašly. Jak často k tomu v přírodě dochází, zatím není jasné.

Ještě jeden detail: plíseň se v okolí objevuje nejdřív v zahrádkářských koloniích, kde se sází brzy a záhony stíní stromy. Výskyt v daném roce se předem odhadnout nedá, víc než množství výtrusů v okolí rozhoduje počasí. Rizikové jsou také výsadby drobných pěstitelů pod ovocnými stromy.

Prevence bez chemie

Všechna opatření musí přijít dřív, než se choroba objeví. Až budou vidět skvrny, je pozdě. Nechemická ochrana s výraznou účinností zatím neexistuje, zbývá tedy prevence.

1. Stříška nad rajčaty. Přesah střechy nebo průhledná fólie nad rostlinami zabrání, aby na listy padal déšť s výtrusy. Zakryjte je ale dřív, než se nakazí. Pod stříškou na už napadených rostlinách stoupne vlhkost a choroba se může zhoršit. Při srovnání měla rajčata pod stříškou plíseň na 5 % rostlin, venku bez krytu všechna.
2. Zalévejte ke kořenům. Pod rostliny, ne přes listy. Kapková závlaha je lepší než hadice, protože nestříká.
3. Slunné a vzdušné místo. Rostliny, na které svítí ranní slunce, rychle oschnou od rosy. Hustá výsadba a těžká, vlhká půda vytvářejí vlhké mikroklima, ve kterém se plísni daří.
4. Nepřehnojujte dusíkem. Bujná a hustá nať pomaleji osychá. U brambor je to jedna z příčin rychlejšího šíření.
5. Vyvazujte a nechte rostlinám místo. Pomáhá opora, vyvýšený záhon nebo nádoba. Na balkonech a střechách se plíseň objevuje zřídka, je tam tepleji a sušeji.
6. Uklizená zahrada. Odstraňte zbytky loňských rajčat a brambor, samovolně vyrostlé brambory a lilek černý, který plíseň také hostí.

Rajčata pod střechou ve skleníku nebo fóliovníku jsou chráněná před deštěm, ale vlhký vzduch uvnitř plísni svědčí. Větrejte a udržujte listy co nejsušší. Zeminu ze skleníku, kde se plíseň objevila, příští rok na rajčata nepoužívejte.

Kdy rajčata vysazovat ven podle nadmořské výšky, ukazuje kalendář výsevu u rajčat.

Odolné odrůdy

Proti plísni bramborové existují odrůdy s geny odolnosti. Nejlépe v pokusech chrání kombinace genů Ph-2 a Ph-3:

• Mountain Magic – při srovnání bez postřiků měly čtyři odrůdy s geny Ph-2 a Ph-3, mezi nimi Mountain Magic, 12. září napadeno 1–3 % listové plochy, náchylná odrůda 72 %. Za celou sezonu vyšly nejlépe Mountain Magic a Matt’s Wild Cherry.
• Crimson Crush – vyšlechtěná křížením s planými rajčaty, bez genetické modifikace, v prodeji od roku 2015.

Crimson Crush a Mountain Magic obstály i při epidemii v roce 2021. Odolnost ale neznamená imunitu. Při velkém množství výtrusů onemocní i odolná rostlina, jen méně. Patogen se navíc mění: starší gen Ph-1 už proti novějším kmenům nefunguje. Doporučení se proto liší, někde se uvádí, že odolná rajčata vůbec nejsou. Raná odrůda se může nákaze vyhnout tím, že úrodu dá dřív, než přijde vlhké počasí. U brambor platí totéž: odolnější a rané odrůdy.

Co dělat s napadenými rostlinami

• Odstraňte napadené listy a výhony hned, jakmile je uvidíte. Silně napadenou rostlinu vytrhněte celou. Otrhání listů chorobu jen mírně zpomalí, nezastaví ji.
• Nekompostujte. Rostliny zakopejte pod hloubku, do které rýpete, odevzdejte do obecního bioodpadu nebo spalte tam, kde je to dovolené. Oospory mohou domácí kompostování přežít. V průmyslové kompostárně se kompost obvykle zahřeje na teplotu, která je zničí.
• Plody spotřebujte hned. Zdravě vypadající rajčata se jíst dají. Zelené plody z napadených rostlin ale často dohnijí i doma na okně, protože už mohou být nakažené. Rajčata z napadených rostlin nezavařujte.
• Očistěte opory a tyče, než je příští rok použijete znovu.

Postřiky účinkují hlavně preventivně. Co smí zahrádkář na rajčata použít, ukazuje úřední registr přípravků na ochranu rostlin. V Česku k 8. 10. 2026 nemá žádný měďnatý přípravek v malém balení povolení na rajčata, jen na brambory. Na Slovensku jsou pro neprofesionální použití povolené i měďnaté přípravky s rajčetem mezi plodinami. Konkrétní přípravky nedoporučujeme.

Střídání plodin

Rajčata i brambory patří do stejné čeledi a sdílejí stejnou chorobu. Proto:

• Rajčata v záhonu dávejte na stejné místo nejdřív za 4 roky. Stejně jako u brambor. Při tomto odstupu už oospory v půdě pravděpodobně nehrají roli.
• Nesázejte rajčata tam, kde loni rostly brambory.
• Brambory sklízejte důkladně. Hlíza zapomenutá v zemi může přezimovat a na jaře z ní vyroste rostlina, na které plíseň začne.

Někde se uvádí, že patogen s odumřelou rostlinou zahyne a na stejném místě se dá pěstovat dál. V Česku se ale vyskytují oba pohlavní typy a oospory v půdě přezimovat dokážou, proto se střídání vyplatí. Rozvrh záhonů na několik let dopředu si nastavíte v plánovači záhonu. Termíny pro brambory najdete v kalendáři výsevu.

Časté chyby

• Zálivka přes listy. Každá hodina, kdy je list mokrý, plísni pomáhá.
• Fólie natažená až na napadené rostliny. Vlhkost pod ní stoupne a plíseň se rozjede.
• Napadená nať na kompostu.
• Rajčata hned vedle brambor nebo na místě loňských brambor.
• Čekání, jestli se to nespraví. Plíseň se sama nezastaví, dokud trvá vlhké počasí.