Pranostiky
Pranostiky na každý měsíc
Lidová moudrost o počasí a zahradě, měsíc po měsíci. Znění bereme ze sbírek 19. století, i se starým pravopisem. Kde pranostiku ověřovali meteorologové, píšeme, co zjistili.
„Na nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na hromnice o hodinu více.“
1. 1., 6. 1., 2. 2.
Sedí to. V Praze je den o slunovratu dlouhý 8 hodin a 3 minuty, na Nový rok asi o 6 minut delší, na Tři krále o 12 minut a na Hromnice o 79 minut. Spočítali jsme to z astronomických výpočtů polohy Slunce.
„Roste den, roste i zima.“
„Je-li teplo v lednu, sáhá bída ke dnu.“
„Únor bílý, pole sílí.“
„O hromnicích musí skřivan vrznout, kdyby měl zmrznout.“
2. 2.
„Přejdou hromnice, konec sanice.“
2. 2.
Březen
„Až přijde Březen, za kamna vlezem. Až přijde Duben, ještě tam budem. Až přijde Máj, půjdeme v háj.“
březen až květen
„Březen bez vody, duben bez trávy.“
„Pěkně-li na sv. Josefa, bývá dobrý rok.“
19. 3.
„Jiří a Marek mrazem nás zalek’.“
24.–25. 4.
„Jak dlouho žába před sv. Jiřím křičí, rovněž tak dlouho po sv. Jiří mlčí.“
24. 4.
„Kolik mrazů do sv. Jiří, tolik do sv. Václava.“
24. 4. a 28. 9.
Květen
„Sv. Pankrác, Servác a Bonifác jsou ledoví muži.“
12.–14. 5.
Meteorologové je řadí mezi povětrnostní singularity, přicházejí ale velmi nepravidelně a některé roky vůbec. Studie kolem 12.–14. května žádný vrchol mrazů nenašly. Pranostika je navíc starší než gregoriánský kalendář, 12. květen tehdy připadal zhruba na dnešní 22. Od roku 1961 přicházel poslední mráz, který zasáhl aspoň deset stanic pod 600 metry, průměrně 12. května.
„Nepřijdou-li Pankrác, Servác a Bonifác s mrazem, přijdou s chladem.“
12.–14. 5.
„Studený máj, v zahradách ráj, aneb: Studený máj, v stodole ráj.“
Červen
„Medardova krápě čtyřicet dní kape.“
8. 6.
Medardovské počasí je nejvýraznější středoevropská singularita: v červnu a začátkem července sem proudí chladný a vlhký vzduch od Atlantiku. Čtyřicet deštivých dní ale nepřichází. Za 20 let na 11 stanicích jich bylo nejvíc 35, většinou kolem dvaceti, ať na Medarda pršelo, nebo ne.
„Jaké počasí na Medarda bývá, takové o žních se ozývá.“
8. 6.
„Nesázíš-li zelí na Víta, bude zelnice bita.“
15. 6.
Červenec
„Prší-li v den navštíveni P. Marie, trvá pak déšť 40 dní.“
2. 7.
Stejný vzorec jako u Medarda. Medardovské počasí podle meteorologů trvá do začátku července.
„Sv. Markéta vede žence do žita.“
13. 7.
„Do Jakuba zelíčko – po Jakubě zelí (se udělá).“
25. 7.
„Na sv. Vavřince oříšky jdou do věnce.“
10. 8.
„Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.“
10. a 24. 8.
„Čeho červenec a srpen neuvaří, toho září neusmaží.“
„Jaké počasí bylo na den sv. Jiljí, tak vše zůstane obyčejně po celý měsíc.“
1. 9.
„Po sv. Matouši čepici za uši.“
21. 9.
„Svatý Michal všecko v poli spíchal.“
29. 9.
„Na den sv. Havla sklízí se všeliké ovoce.“
16. 10.
„Před sv. Havlem musí všecko semeno ze země býti vybráno, ve sklepě uschováno, přes zimu tam ponecháno, a dříve než kukačka zakukala, opět na čerstvé povětří vyneseno.“
16. 10.
„Teplý říjen, studený únor.“
Listopad
„Chodí-li husa o sv. Martině po ledě, plave o vánocích po blátě.“
11. 11.
„Padá-li sníh o Martině, říká se, že přijel sv. Martin na bílé brůně.“
11. 11.
„Na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu.“
25. 11.
Prosinec
„Jaké počasí na sv. Barboru, takové bývá celý advent.“
4. 12.
„Svatá Barborka vyhání dřevo ze dvorka“
4. 12.
„Svatá Lucie (13.) noci upije, dnu přidá.“
13. 12.
Platilo to za juliánského kalendáře, kdy slunovrat připadal na 12.–13. prosince. Spočítali jsme, že tak tomu bylo ve 14. až 16. století. Dnes je v Praze 13. prosince den dlouhý 8 hodin a 7 minut a do slunovratu se ještě o 4 minuty zkrátí.
Odkud pranostiky máme
Znění citujeme doslova, v původním starém pravopisu, ze starých sbírek, které jsou dávno volné.
Lidové pranostiky jsou výtvory tradiční lidové kultury a autorský zákon je nechrání. Komentáře k nim píšeme vlastními slovy.
Pranostiky, které se šíří internetem, ale v žádné staré sbírce jsme je nenašli, sem nedáváme.
Časté otázky
Platí pranostiky?
Některé ano, většinou ty, které popisují pravidelné výkyvy počasí nebo délku dne. Řada pranostik má racionální jádro, u některých ale obsah ustoupil rýmu a mnohé jsou pověrečné. Většina má jen regionální význam.
Proč pranostiky na svaté často nesedí na den?
Většina vznikla za juliánského kalendáře. V Čechách se přešlo na gregoriánský v lednu 1584, kdy po 6. lednu následoval rovnou 17. leden. Svátky zůstaly na stejném datu, ale vůči ročním obdobím se posunuly zhruba o deset dní dřív.
Mám sázet až po ledových mužích?
V nížinách je to rozumná pojistka. Podle dat z let 1991–2020 tam kolem 250 metrů přichází poslední mráz průměrně ve druhé polovině dubna a v devíti letech z deseti nejpozději kolem 9. května. Výš mrzne později. Termíny podle nadmořské výšky vaší zahrady ukáže kalendář výsevu.
Termíny výsevu podle vaší nadmořské výšky najdete v kalendáři výsevu.