Ledoví muži – platí ještě, a kde ne?

„Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.“

Pravidlo, že rajčata, papriky a okurky jdou ven až po ledových mužích, zná snad každý zahrádkář. Podívali jsme se, co na něj říkají data. Odpověď má dvě části: konkrétní dny 12.–15. května nijak zvláštní nejsou, ale 15. květen jako hranice pro výsadbu v nížinách dál funguje. Na horách a v kotlinách nestačí.

Kdy ledoví muži jsou

Den	Jméno
12. května	Pankrác
13. května	Servác
14. května	Bonifác
15. května	Žofie

První zmínky o „ledových“ svatých pocházejí z počátku 15. století. Podobnou tradici mají v Německu a Rakousku (Eisheilige, „die kalte Sophie“) i v Polsku. Se Žofií se v českých pranostikách pojí spíš déšť: „Den svaté Žofie bez deště nemine.“ Na Slovensku jsou to také ľadoví muži, Žofia je ale „studená“ a připomíná se k ní pranostika „Žofia víno vypíja“, protože mráz v polovině května ohrožuje vinice.

Co říkají data

Mrazů v květnu postupně ubývá a kolem 12.–15. 5. žádný vrchol není. Ukazují to měření z několika zemí:

• Česko: na 13 stanicích v letech 1961–2002 byly dny 12.–18. 5. statisticky spíš teplejší a sušší.
• Slovensko: na 18 stanicích v letech 1971–2000 se v těchto dnech mrazy nevyskytovaly častěji. V Bratislavě je pravděpodobnost mrazu 12.–15. 5. prakticky nulová, v Popradu kolem 4 %. V letech 1991–2010 v Hurbanově ani na bratislavském letišti v květnu nemrzlo ani jednou.
• Německo: za posledních 50 let se pravidlo potvrdilo zhruba v každém třetím roce. Tamní meteorologové ho označují spíš za mýtus.
• Obecně: ledoví muži přicházejí značně nepravidelně, v některých letech vůbec. V dlouhodobých průměrech teploty se proto výrazněji neprojevují.

Naše data: z denních měření 154 meteorologických stanic za roky 1991–2020 jsme spočítali, jak často mrzne v různých květnových dnech. Ve výšce 250–350 metrů zaznamenaly stanice mráz ve dvou metrech:

Období	Podíl let s mrazem
5.–8. května	11 %
12.–15. května	8 %
19.–22. května	3 %

V prvním květnovém týdnu tedy mrzne častěji než o ledových mužích. Dny 12.–15. 5. jen leží na klesající křivce.

Proč by ledoví muži „měli být“ až kolem 20. května

Pranostiky vznikly ještě podle juliánského kalendáře. Po gregoriánské reformě v roce 1582 se data posunula a tehdejší 12. květen odpovídá přibližně dnešnímu 22. květnu. Tohle vysvětlení se často uvádí. Ani posunutý termín ale žádný mrazový vrchol nemá: koncem května podle našich dat v nížinách mrzne ještě méně.

Pranostiky navíc vznikaly v době takzvané malé doby ledové, kdy byly mrazy v polovině května dosti pravidelné.

Proč 15. květen stačí v nížině, ale ne na horách

Pravidlo funguje jako hranice. Po polovině května je v nížinách mráz vzácný. S nadmořskou výškou se ale poslední mrazy posouvají a 15. květen přestává stačit:

Nadmořská výška	Mráz ve 2 m po 15. 5.	Přízemní mrazík po 15. 5.	Přízemní mrazík v 9 z 10 let do
do 250 m	4 % let	37 % let	25. 5.
350–550 m	12–15 % let	56 % let	1.–4. 6.
550–700 m	27 % let	76 % let	18. 6.

Vlastní výpočet z měření stanic 1991–2020. Výška ale vysvětlí jen asi třetinu rozdílů. V údolích a kotlinách, kam steká studený vzduch, mrzne déle než na svazích ve stejné výšce. Například v Popradu v kotlině přichází mráz po 12. květnu téměř každý rok, v Košicích zhruba jednou za třicet let. V Liptovském Hrádku naměřili 13. 5. 2005 u země dokonce −8,5 °C.

Termíny výsadby pro vaše místo spočítá kalendář výsevu podle PSČ. Víc o pěstování ve vyšších polohách najdete v článku Zelenina na horách.

Proč zmrzly sazenice, když předpověď hlásila plus

Předpověď udává teplotu ve dvou metrech. Sazenice rostou pár centimetrů nad zemí, kde bývá obvykle o 2–3 °C chladněji, výjimečně i o víc než 10 °C. Nejhorší jsou jasné, bezvětrné noci. Předpověď +3 °C tak na záhonu může znamenat mráz.

Proto přízemní mrazík přichází o 2–3 týdny později než poslední mráz ve dvou metrech. Právě s ním je potřeba počítat u rajčat, paprik, okurek a bazalky.

Jak sazenice ochránit

• Netkaná textilie: na ochranu před mrazem použijte silnější textilii (30 g/m²), tenčí 17 g/m² je na běžné zakrývání. Silnější textilie přidá asi 2 °C. Proti silnému mrazu nestačí. Nechte ji volně ležet až na zem, nestahujte ji kolem stonku, a ráno ji odkryjte.
• Fólie nesmí ležet přímo na listech. Lepší je textilie nebo papír, které zadrží teplo vyzařované půdou.
• Zalijte večer předem. Vlhká a utužená holá půda vydá v noci víc tepla než suchá nebo zamulčovaná.
• Nespěchejte. Rajčata v půdě studené pod 10 °C špatně přijímají fosfor, listy fialoví a rostlina se zastaví. Dřívější výsadba proto neznamená dřívější sklizeň.

Jak sazenice na venkovní podmínky připravit, popisuje článek Otužování sazenic.

Co můžete sázet i před ledovými muži

Otužilé plodiny slabý mrazík vydrží a ven mohou dřív: salát, kedlubny, zelí, kapusta, cibule, hrách, ředkvičky, špenát nebo brambory. Konkrétní termíny jsou v kalendáři výsevu.