Otužování sazenic – jak na to, aby po výsadbě nezmrzly?
Aktualizováno Redakce Česko pěstuje
Rychlá odpověď
Sazenice otužujte 7 až 14 dní. První dny je dejte ven na 1–3 hodiny do stínu a závětří, pak čas venku a slunce postupně přidávejte. Rajčata, papriky a okurky nechte přes noc venku až ve chvíli, kdy noc neklesne pod 10 °C. Zelí, salát nebo cibule slabý mrazík vydrží. U země bývá o 2–3 °C chladněji, než hlásí předpověď.

Sazenice z parapetu nikdy nezažily vítr, přímé slunce ani studenou noc. Když je přes noc postavíte rovnou na záhon, listy se spálí, stonky se lámou a teplomilné rostliny se na týdny zastaví. Otužování je postupné zvykání na venkovní podmínky. Rostlina při něm zpomalí růst, zesílí ochrannou vrstvu na listech, ukládá zásoby a víc koření.
Jedna věc je ale důležitá hned na začátku: otužování z rajčete mrazuvzdornou rostlinu neudělá. Rajčata, papriky ani okurky mráz nesnesou ani po dvou týdnech otužování.
Kdy s otužováním začít
Počítejte zpětně od dne výsadby. Otužování trvá 7 až 14 dní, u rostlin vypěstovaných v teple spíš déle. Termín výsadby pro vaši nadmořskou výšku najdete v kalendáři výsevu. Například rajčata jdou v nížině ven po 15. květnu, ve 600 metrech zhruba o deset dní později.
Na první den venku vyberte teplý den bez větru. Pod 7 °C nebo ve větru sazenice ven vůbec nedávejte.
Postup den po dni
| Dny | Kolik hodin venku | Kam | Přes noc |
|---|---|---|---|
| 1.–2. | 1–3 hodiny v nejteplejší části dne | stín, závětří | uvnitř |
| 3.–4. | 3–5 hodin | stín, ráno slunce | uvnitř |
| 5.–7. | 5–8 hodin | polostín, pak plné slunce, mírný vítr | uvnitř nebo v zavřeném pařeništi |
| 8.–10. | 10–12 hodin | plné slunce | teplomilné jen při nocích nad 10 °C |
| 11.–14. | celý den i noc | plné slunce | venku, za studené noci pod textilií |
Nejčastěji se začíná 10–14 dní před výsadbou. Tabulku berte jako vodítko. Když přijde studený nebo větrný den, vraťte se o krok zpátky.
Během otužování zalévejte méně často, ale nenechte rostliny zvadnout. Nehnojte. Obojí zpomalí růst a pletiva zpevní.
Od kolika stupňů nechat sazenice venku přes noc
| Skupina | Plodiny | Noc venku |
|---|---|---|
| Otužilé | zelí, kapusta, brokolice, kedlubny, salát, cibule, hrách | snesou slabý mrazík, dovnitř jen při mrazu |
| Citlivé na dlouhý chlad | květák, celer | vadí jim dlouhý chlad: květák pak tvoří malé růžičky, celer vybíhá do květu |
| Teplomilné | rajčata | až když noc neklesne pod 10 °C |
| Velmi teplomilné | papriky, okurky, cukety, dýně | stejně jako rajčata, chlad ale snášejí hůř a pomaleji se z něj vzpamatují |
Celer se vysazuje až s teplomilnou zeleninou po ledových mužích, protože po přichlazení vybíhá do květu. Teplomilné rostliny poškozuje i chlad nad nulou. Takzvané poškození chladem začíná pod zhruba 13 °C. Mráz rostlinu zabije, chlad ji „jen“ zastaví a listy zfialoví nebo zvadnou. Okurky jsou ze zeleniny nejcitlivější.
Proč mrzne u země, když předpověď hlásí plus
Předpověď počasí uvádí teplotu ve výšce 2 metry. Sazenice rostou pár centimetrů nad zemí. Za jasné a bezvětrné noci se země rychle ochlazuje a vzduch u ní bývá obvykle o 2–3 °C chladnější, výjimečně o víc než 10 °C. Tomu se říká přízemní mrazík. Předpověď +2 °C tak klidně může znamenat mráz na záhonu.
Z denních měření 154 stanic v Česku za roky 1991–2020 vychází, že poslední přízemní mrazík přichází o 2–3 týdny později než poslední mráz ve dvou metrech, a to v každé nadmořské výšce:
| Nadmořská výška | Poslední mráz ve 2 m (průměr) | Poslední přízemní mrazík (průměr) | Přízemní mrazík v 9 z 10 let do |
|---|---|---|---|
| do 250 m | 20. 4. | 8. 5. | 25. 5. |
| 250–350 m | 24. 4. | 13. 5. | 31. 5. |
| 350–450 m | 28. 4. | 16. 5. | 4. 6. |
| 550–700 m | 4. 5. | 25. 5. | 18. 6. |
V údolích a kotlinách, kde se drží studený vzduch, mrzne déle než na svazích ve stejné výšce. Podobně to vypadá na Slovensku: v Hurbanově a na bratislavském letišti v letech 1991–2010 v květnu ve dvou metrech nemrzlo ani jednou, v Popradu nebo v Oravské Lesné ano. Před přízemním mrazem vydávají meteorologové výstrahy.
Den výsadby
- Sázejte za zatažené a bezvětrné počasí, ne v poledním slunci. Mnoho zahrádkářů sází navečer, aby se rostliny přes noc vzpamatovaly.
- Několik hodin předem sazenice důkladně zalijte. Po zasazení je zalijte znovu, klidně slabým roztokem hnojiva.
- Vytáhlá rajčata můžete zasadit šikmo nebo hlouběji, aby nad zemí zůstaly dvě až tři patra listů. Zasypaná část stonku obroste kořeny.
- Prvních pár dní chraňte teplomilné rostliny před větrem a ostrým sluncem, třeba textilií nebo obráceným košíkem.
Netkaná textilie: o kolik stupňů ochrání
| Textilie | Ochrana | Propustnost světla |
|---|---|---|
| lehká (asi 15 g/m²) | asi 1 °C | 90–95 % |
| středně silná (asi 17–34 g/m²) | asi 2–3 °C | 70–85 % |
| silná (asi 50–75 g/m²) | až asi 4,5 °C | 30–50 % |
Odhady se liší, pro silnější textilie se uvádí i jen asi 2 °C. Za studených nocí textilii přehněte nadvakrát. Proti mrazu se hodí textilie 30 g/m².
Textilii natáhněte před západem slunce, kdy je půda ještě teplá. Okraje zatižte prkny nebo hlínou. Ráno ji při slunci odkryjte nebo aspoň vyvětrejte: pod textilií bývá o 3–8 °C tepleji než venku a pod zavřenou fólií může na slunci teplota vystoupat přes 50 °C. Okurkám a cuketám ji sundejte, jakmile začnou kvést, jinak se k nim nedostanou opylovači.
Časté chyby
- Plné slunce hned první den. Na listech se objeví žluté až bílé papírové skvrny. Je to spálení sluncem, které se už nespraví, rostlina ale časem vyžene z vrcholu nové listy.
- První den ven ve větru nebo v chladu pod 7 °C.
- Teplomilné plodiny venku přes noc pod 10 °C.
- Spoléhání na předpověď ve dvou metrech místo počítání s přízemním mrazíkem.
- Hnojení během otužování a přemokřený substrát za chladu.
- Příliš tvrdé otužování. Květák pak místo hlávky tvoří malé růžičky a okurky se zastaví.
- Zavřené pařeniště nebo zakrytý záhon za slunečného dne. Rostliny se uvaří.
Otužovat se vyplatí i sazenice koupené v zahradnictví, pokud nevíte, jak dlouho stály venku.
Časté otázky
Jak dlouho otužovat sazenice?
Obvykle 7 až 14 dní. Sazenice, které rostly v teple, potřebují spíš delší dobu. U rostlin z vytápěného skleníku počítejte s přechodem přes studený pařeník a se dvěma až třemi týdny.
Od kolika stupňů můžu nechat rajčata venku přes noc?
Až když noční teplota neklesne pod 10 °C. Papriky a okurky jsou na chlad ještě citlivější. Otužilé košťáloviny, salát nebo cibule snesou i slabý mrazík.
Proč sazenice zmrzly, když předpověď hlásila +2 °C?
Předpověď udává teplotu ve dvou metrech nad zemí. Sazenice rostou pár centimetrů nad ní, kde bývá obvykle o 2–3 °C chladněji, výjimečně i o víc než 10 °C. Nejčastěji se to stává za jasných a bezvětrných nocí.
O kolik stupňů ochrání netkaná textilie?
Lehká textilie zhruba o 1 °C, středně silná o 2–3 °C a silná až o 4,5 °C. Přes den ji při slunci odkryjte nebo aspoň vyvětrejte, pod textilií se může výrazně přehřát.
Redakce Česko pěstuje
Zahrádkáři, kteří si termíny ověřují
Píšeme pro české a slovenské zahrádky. Termíny, spony a dávky si před zveřejněním ověřujeme. Pranostiky a lunární kalendář podáváme jako tradici, ne jako vědu.
Jak pracujeme →