Zelenina na horách – kdy sít a sázet nad 500 metrů?

Na Vysočině, v Beskydech nebo na Šumavě se dá zelenina pěstovat dobře. Jen se nesmí řídit kalendářem z jižní Moravy. Sezóna je kratší na obou koncích: jaro přichází později a podzim dřív. Vegetační doba se s každými 100 metry výšky zkracuje o 6 až 7 dní. Květen má ve 200 metrech průměrně 14 °C, v 600 metrech jen 11 °C.

O kolik později sít

Jaro se s výškou posouvá zhruba o 3,5 dne na každých 100 metrů. Proti teplé nížině kolem 250 metrů to dělá:

Nadmořská výška	Posun jarních prací
450 m	asi o týden
650 m	asi o 2 týdny
850 m	asi o 3 týdny
950 m	asi o 3,5 týdne

Posun platí pro výsev mrkve, petržele, hrachu nebo salátu ven a pro výsadbu otužilých sazenic. Přesné termíny pro vaše PSČ a 30 plodin spočítá kalendář výsevu.

Kdy na horách končí mrazy

Pro rajčata, papriky, okurky a bazalku rozhoduje poslední mráz. Z denních měření 154 stanic za roky 1991–2020 vychází:

Nadmořská výška	Poslední mráz ve 2 m (průměr)	V 9 z 10 let do	Přízemní mrazík v 9 z 10 let do
450–550 m	26. 4.	14. 5.	1. 6.
550–700 m	4. 5.	24. 5.	18. 6.
700–900 m	2. 5.	20. 5.	10. 6.

Přízemní mrazík, tedy mráz těsně nad zemí, přichází o 2–3 týdny později než mráz ve dvou metrech, ze kterého vychází předpověď. Proto ledoví muži nad zhruba 550 metry nestačí. Mráz ve dvou metrech tu po 15. květnu přichází asi ve 27 % let, u země ve třech čtvrtinách let.

Pásmo 700–900 m v tabulce nevychází pozdější než 550–700 m. Řada horských stanic stojí na svazích, odkud studený vzduch stéká. To je zároveň nejdůležitější rada pro výběr místa.

Poloha je stejně důležitá jako výška

Nadmořská výška vysvětlí jen asi třetinu rozdílů v posledních mrazech. Zbytek dělá poloha. Studený vzduch je těžší a v noci stéká do údolí a kotlin. Příklady z měřicích stanic:

• Horská Kvilda v mrazové kotlině na Šumavě má poslední mráz průměrně o 40 dní později, než by odpovídalo její výšce.
• Lenora, Černá v Pošumaví nebo Vyšší Brod jsou o 15–18 dní pozadu.
• Hojsova Stráž na svahu je naopak o 14 dní napřed, Svratouch o 10 dní.

Zahrada na mírném svahu tak může mít jaro o několik týdnů dřív než zahrada o kus níž na dně údolí. K okresům s nejvyšším rizikem přízemních mrazů patří Bruntál, Český Krumlov, Cheb, Jablonec nad Nisou, Karlovy Vary, Prachatice a Sokolov.

Na Slovensku mají nejvýše položené kotliny, Popradská a Oravská, a severní Spiš průměrnou roční teplotu pod 6 °C. V květnu tu mrzne: v Oravské Lesné (780 m) klesla teplota 2. 5. 2007 na −7,9 °C, v Liptovském Hrádku naměřili 13. 5. 2005 u země −8,5 °C. Spišské kotliny leží ve srážkovém stínu Tater a místy v nich spadne méně než 600 mm srážek za rok. Orava, Kysuce a Nízké Tatry mají nejméně slunce na Slovensku.

Co se na horách daří

Nejlépe si vedou plodiny, které klíčí ve studené půdě a rychle dorostou:

Skupina	Plodiny	Proč
listová	salát, špenát, mangold, polníček, čínské zelí	klíčí od 2 °C, krátká doba růstu
kořenová	mrkev, petržel, pastinák, ředkvičky, kedlubny, řepa	klíčí od 2–4 °C, snesou chladné noci
košťáloviny	zelí, kapusta, kadeřávek, růžičková kapusta, brokolice, květák	mají rády chlad, kadeřávek snese silné mrazy
luštěniny	hrách, bob	hrách klíčí od 4 °C
cibulové	cibule, česnek, pór, pažitka	cibule klíčí od 2 °C
ostatní	brambory, bylinky, rebarbora	Vysočina je tradiční bramborářská oblast

Teploty klíčení v tabulce jsou minimální.

Co bez ochrany nemá cenu zkoušet

• Rajčata venku. Ohrožuje je mráz do konce května a ve vlhkém a chladném létě plíseň bramborová. Daří se jí, když je vlhkost vzduchu nad 85–90 % a teploty nepřesahují 25 °C, což je typické horské léto. Rajčata patří do fóliovníku nebo skleníku a zalévejte je ke kořenům, ne na listy.
• Papriky a lilky. Semena klíčí až od 16 °C a potřebují dlouhé teplé léto. Jen ve skleníku.
• Okurky, cukety, dýně. Klíčí od 16 °C a v chladu se zastavují, cuketa přestává růst pod 10 °C. Sejte je až do prohřáté půdy, v horách často až v červnu, nebo je předpěstujte.
• Kukuřice a fazole. Ve studené a mokré půdě semena hnijí. Sejte je až v teplé půdě a počítejte s tím, že kukuřice nemusí stihnout dozrát.

Vybírejte rané odrůdy s krátkou dobou do sklizně. Taková je třeba stará česká keříčková odrůda rajčete Stupické polní rané.

Jak sezónu prodloužit

• Fóliovník nebo skleník je ve vyšších polohách pro rajčata, okurky a papriky základ.
• Netkaná textilie zvedne noční minimum průměrně o 0,8–2,4 °C. Za jasných a mrazivých nocí ale někdy nepomůže vůbec. Na mráz je lepší silnější textilie (30 g/m²). Na podzim pomůže dorůst salátu, čekance nebo květáku.
• Černá fólie položená měsíc před výsadbou prohřeje půdu a dovolí sázet až o dva týdny dřív.
• Vyvýšený záhon se na jaře rychleji prohřeje, ale také rychleji vysychá.
• Slámu jako mulč dávejte až do prohřáté půdy. Brzy na jaře by ji naopak chladila.
• Předpěstování teplomilných plodin doma a výsadba podle tabulky mrazů, ne podle data výsevu. Jak na to, popisují články Jak předpěstovat sazenice doma a Otužování sazenic.

Časté chyby

• Kalendář z nížiny nebo ledoví muži nad 600 metry.
• Zahrada na dně údolí bez ochrany. V mrazové kotlině je jaro i o několik týdnů pozdější.
• Spoléhání na předpověď ve dvou metrech. U země bývá o 2–3 °C chladněji.
• Fazole, okurky a cukety do studené půdy.
• Brzký slaměný mulč, který udrží půdu studenou.
• Velká pozdní rajčata bez fóliovníku.