Jak předpěstovat sazenice doma?

Vlastní sazenice jsou levnější než koupené, vyberete si odrůdy, jaké chcete, a víte, v čem rostly. Nejčastější problém je vytahování: dlouhé tenké stonky, které po výsadbě poléhají. Skoro vždy za ním stojí málo světla, příliš teplá místnost nebo příliš brzký výsev.

Kdy vysévat: počítejte od výsadby

Nejdřív si zjistěte, kdy půjdou sazenice ven. V nížině sázejí teplomilné plodiny po 15. květnu, ve vyšších polohách později. Termín pro vaše PSČ najdete v kalendáři výsevu. Od něj odečtěte, jak dlouho se plodina předpěstovává:

Plodina	Od výsevu do výsadby	Klíčení	Po vzejití
rajče	6–8 týdnů	22–26 °C	18–20 °C ve dne, 15–18 °C v noci
paprika	8–10 týdnů	22–28 °C	ve dne kolem 27 °C, v noci 16–18 °C
celer	asi 11 týdnů (75 dní)	15–20 °C, na světle	15–20 °C, v chladu vybíhá do květu
okurka, cuketa	3–4 týdny	22–26 °C	18–20 °C
košťáloviny (zelí, květák, kedlubny)	4–6 týdnů	16–20 °C	15–18 °C, v noci chladněji
salát	2–4 týdny, někdy až 5–9	12–25 °C	16–20 °C ve dne, 4–6 °C v noci
pór	asi 8 týdnů	16–20 °C	16–20 °C

U salátu se doporučení liší víc, proto je rozpětí širší.

U celeru hlídejte chlad. Sazenice, které nachladnou, po výsadbě vyběhnou do květu a bulvu neudělají. Ven ho sázejte až po polovině května.

Papriku pěstujte venku jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy a jižního Slovenska. Jinde patří do skleníku nebo fóliovníku.

Pozor na tabulky typu „X týdnů před posledním mrazem“. U košťálovin a salátu neudávají stáří sazenice, protože ty jdou ven ještě před posledním mrazem.

Teplo na klíčení, chlad na růst

Tohle je nejdůležitější pravidlo proti vytahování. Semena klíčí v teple, sazenice pak rostou v chladu.

• Teplomilná zelenina (rajčata, papriky, okurky) klíčí při 22–26 °C. Papriky potřebují při klíčení i v noci aspoň 20–22 °C. Košťálovinám, celeru a póru stačí 16–20 °C, salátu už 12–16 °C.
• Jakmile vzejde asi polovina semen, sundejte kryt a vypněte vyhřívací podložku. Sazenice přesuňte na nejsvětlejší místo.
• Většině zeleniny vyhovuje v noci 15–18 °C a ve dne o 5–6 °C víc. Košťáloviny a salát chtějí v noci ještě méně.
• Platí, že čím méně světla, tím chladněji by sazenice měly stát.

Světlo

V únoru a březnu je světla za oknem málo. Rajčatům a paprikám obvykle nestačí ani jižní parapet. Salátu a košťálovinám stačit může, pokud je okno velké a světlé.

Když použijete lampu:

• Svítit 14–16 hodin denně, nejlépe na časovač. Víc než 18 hodin nemá smysl.
• Lampa 5–15 cm nad rostlinami a posouvat ji výš, jak sazenice rostou.
• Sledujte množství světla, ne watty. U pěstebních lamp se uvádí hodnota PPFD v µmol/m²/s. Zeleninové sazenice potřebují denní dávku 10–15 mol/m², rajčata a papriky 15–20 mol/m². Při 16 hodinách svícení to odpovídá zhruba 175–350 µmol/m²/s na úrovni listů.
• Staré zářivky časem slábnou. Když se sazenice vytahují i pod správně umístěnou zářivkou, bývá na vině stará trubice.

Sazenice zpevníte i tím, že po nich jednou denně přejedete dlaní nebo tyčkou.

Substrát a nádoby

• Nový výsevní substrát, ne zahradní zemina. Kupovaný substrát bývá bez zárodků houbových chorob.
• Semena zakryjte tenkou vrstvou substrátu, zhruba dvojnásobkem jejich velikosti. Celer a salát klíčí na světle, ty jen přitiskněte.
• Velikost buněk po přepichování, hloubka vždy aspoň 5 cm:
  • saláty: 20–40 cm²
  • košťáloviny, okurky a cukety: 25–60 cm²
  • rajčata a papriky: 60–100 cm², tedy květináček zhruba 8–10 cm.
• Okurky, cukety a dýně sejte rovnou po jednom do květináčů nebo rašelinových tablet. Přepichování snášejí špatně. U cuket je často lepší přímý výsev ven v polovině května.
• Staré misky umyjte a vydezinfikujte.

Zalévání a padání klíčních rostlin

Padání klíčních rostlin způsobují půdní houby a dají se mu předejít:

• zalévejte zespodu: misku postavte do vody, povrch substrátu zůstane suchý
• substrát udržujte vlhký, ne mokrý, a nenechte ho vyschnout
• sejte řídce a místnost větrejte
• kryt sundejte hned, jak semena vzejdou
• zalévejte vodou z vodovodu, ne ze sudu s dešťovkou
• napadené rostliny vyhoďte i se substrátem kolem nich. Zachránit je většinou nejde.

Přepichování

• Kdy: když se nad děložními lístky objeví první pravé listy. Nejlépe ve fázi dvou pravých listů. U rajčat to bývá zhruba tři týdny po výsevu. U salátu se doporučení liší, od stadia děložních lístků po začátek tvorby pravých listů.
• Jak: rostlinu podeberte kolíkem nebo tužkou a držte ji za lístek, nikdy za stonek. Stonek se snadno zlomí a lístek dorůstá.
• Rajčata sázejte hlouběji, klidně až k děložním lístkům. Zasypaná část obroste kořeny. Papriky dávejte do stejné hloubky, v jaké rostly.
• Pozdní přepichování je nejčastější chyba. Sazenice si stíní, vytahují se a kořeny se zamotají.

Pokud substrát neobsahuje hnojivo, začněte pár dní po vzejití hnojit slabým roztokem. Běžné výsevní substráty mají živiny asi na 5–8 týdnů.

Před výsadbou

Asi dva týdny (14 dní) před výsadbou začněte sazenice otužovat, tedy postupně zvykat na slunce, vítr a chladné noci. Postup den po dni popisuje článek Otužování sazenic.

Časté chyby

1. Příliš brzký výsev. Sazenice přerostou dřív, než je venku dost teplo.
2. Po vzejití příliš teplo na množství světla, které mají.
3. Vyhřívací podložka nebo kryt zůstávají i po vzejití.
4. Málo světla nebo lampa příliš daleko.
5. Přelévání a mokrý substrát.
6. Hustý výsev a pozdní přepichování.
7. Držení sazenic za stonek.
8. Zahradní zemina a neumyté misky.
9. Přepichování okurek a cuket místo výsevu do jednotlivých květináčů.