Kdy sázet jahody a jak se o ně starat?

Jahody se vyplatí sázet koncem léta. Rostlina, která do zimy zakoření, plodí hned další rok. Květní pupeny totiž jednouplodící jahodník zakládá od září do listopadu. Na jaře se dá sázet také, nejčastěji takzvaná frigo sadba. Začneme tedy termínem.

Kdy sázet

Sadba	Kdy sázet	Kdy plodí
odnože (klasické jahody)	polovina srpna – začátek září	další rok
frigo sadba	od března do začátku léta, ideálně v půdě nad 10 °C	asi za 6–8 týdnů
stáleplodící ze semen	výsev v únoru až dubnu, výsadba v červnu až srpnu	podle odrůdy

Odnože sázejte od poloviny srpna do začátku září, nejpozději během září. Termín pro vaši nadmořskou výšku ukáže kalendář výsevu pro jahodník.

Frigo sadba jsou rostliny vyryté na podzim a uskladněné při teplotě kolem −1 °C. Nemají listy, jen srdéčko se zbytky listů a kořeny. Po výsadbě do teplé půdy rychle obrazí. Velikost srdéčka určuje úrodu v prvním roce. U nejnižší třídy B první květy vyštípněte, sadba třídy A++ může plodit hned. Kořeny před výsadbou namočte do vody.

Místo a příprava

Jahodník chce slunce, teplejší polohu a lehčí humózní půdu s pH kolem 6. Kyselost půdy a dávku vápna spočítáte v kalkulačce vápnění. Vyhněte se mrazovým kotlinám, kde jarní mráz poškodí květy. Mrazem poškozený květ plod nenasadí. Nesázejte jahody po bramborách, rajčatech a paprikách.

Před výsadbou sazenice prohlédněte. Pozor na roztočíka jahodníkového (listy se špatně rozvinují nebo jsou pokroucené) a na houbové skvrnitosti listů. Povadlé sazenice dejte kořeny do vody na několik hodin do chladu a stínu.

Spon a hloubka

Spon je 80 × 30–35 cm, tedy 80 cm mezi řádky a 30–35 cm v řádku. Jde to i ve dvouřádcích: dva řádky 40 cm od sebe a mezi dvojicemi řádků 70 cm. Jinde se sází 35–40 cm v řádku a asi 75 cm mezi řádky. Stáleplodící jahody ze semen se sázejí na 40–60 × 30 cm. Rozvržení záhonu si můžete vyzkoušet v plánovači záhonu.

Srdéčko musí zůstat těsně nad zemí. Zasypané srdéčko hnije, příliš vysoko zasazená rostlina zase rychle vysychá. Kořeny rozprostřete do jamky, zasypte je celé a půdu kolem rostliny přitlačte. Pak vydatně zalijte.

Mulč a zálivka

Nastýlka udrží vláhu a plody nebudou ležet na mokré zemi. Hodí se řezanka, rašelina nebo sláma. Mulč nesmí zakrýt rostliny. Slámu na podzim odstraňte, protože se ve vlhké slámě daří houbovým chorobám a slimákům.

Nové rostliny zalévejte pravidelně, dokud nezakoření, a starší rostliny v delším suchu. Zalévejte ráno a ke kořenům, ne na srdéčka a plody. Na dobré půdě jahody přihnojovat skoro nemusíte. V truhlíku je potřeba hnojit každé dva týdny, od nasazení poupat hnojivem s vyšším obsahem draslíku.

Odnože

Hned po sklizni odstraňte šlahouny, aby rostliny nevysilovaly. Když chcete nové sazenice, nechte zakořenit jen několik odnoží, třeba do květináčů zapuštěných vedle rostliny. Sazenice berte jen z jednoletých porostů.

Stáleplodící, nebo jednouplodící?

	Jednouplodící	Stáleplodící (remontantní)
Sklizeň	jedna hlavní, hlavně v červnu	v červnu a znovu od konce července do mrazíků
Velikost plodů	největší	menší
Odnože	víc	méně

Remontantní odrůdy ve skutečnosti plodí dvakrát ročně, v červenci mají 1–3 týdny pauzu. Bez přestávky od konce května do zámrazu plodí až novější odrůdy neutrální ke délce dne (day neutral).

U remontantních odrůd, jako jsou Lidka nebo Ostara, nechte koncem září na rostlinách jen vyvinuté plody. Stvoly s květy a poupata vyštípněte.

České a slovenské odrůdy: V Česku jsou úředně registrované odrůdy Dagmar, Karmen, Prima, stáleplodící Lidka a měsíční Rujana. Na Slovensku jsou registrované jednouplodící (raz rodiace) Maruška a Viktória a šest remontantních odrůd.

Obnova záhonu po 3–4 letech

Záhon zůstává obvykle zdravý a dobře plodí až čtyři roky. Pak se v půdě hromadí choroby. Doporučení se liší v tom, kdy záhon zrušit: někde po dvou, případně třech letech, jinde každé 3–4 roky.

Starší porosty silněji napadá i šedá plíseň. Nový záhon zakládejte na jiném místě, ne tam, kde jahody rostly.

Šedá plíseň a další choroby

Šedá plíseň (Botrytis cinerea), též šedá hniloba jahod, napadá hlavně zrající plody. Měknou, hnijí a za vlhka je pokryje šedý povlak. Houba napadá už květy a v plodu čeká, hnilobu spustí až při zrání. Přezimuje v napadených zbytcích rostlin a šíří se za deštivého a teplého počasí, nejlépe při 15–25 °C a vzdušné vlhkosti nad 85 %.

Jak jí předejít:

• zalévejte ráno a jen ke kořenům,
• pod plody dejte slámu, ať neleží na vlhké zemi,
• nesázejte hustěji, než uvádí spon, a nepřehnojujte dusíkem,
• napadené plody a odumřelé listy sbírejte a vynášejte ze záhonu,
• kde plíseň řádí každý rok, vyberte odolnější odrůdu, třeba Honeoye, Darselect nebo Polka.

Dalšími problémy jsou viry a verticiliové vadnutí. Hromadění chorob v půdě brání pravidelná obnova záhonu na novém místě. Listové skvrnitosti bývají časté, úrodu ale většinou vážně neohrozí.

Lidová pozorování počasí po měsících najdete v pranostikách.