Kdy sít trávu? Nejlepší termín na podzim i na jaře

Trávu můžete sít celou sezonu, ale vzejde a přezimuje hlavně ve dvou oknech: jaro od 15. dubna do 15. května a konec léta od 15. srpna do 15. září. Lepší je to podzimní a v článku vysvětlíme proč.

Proč je nejlepší konec léta

Koncem srpna a v září je půda ještě prohřátá ze slunce, ale dny se krátí a ochlazuje se. Méně vody se odpaří, takže výsev tolik nevysychá. Je tu i další výhoda. Tráva vysetá na konci léta jde do zimy s menší nadzemní částí a na jaře má hlubší kořeny. Krátké jarní sucho pak přečká bez zalévání. Nejvíc to pomáhá pomalu rostoucím druhům, jako je lipnice luční.

Na jaře bývá v půdě vláhy dost a vzduch ještě nepálí. Když ale přijde suchý a teplý květen, musíte mladou trávu pravidelně zalévat. Na začátku léta se naopak sít nedoporučuje.

Termíny berte jako vodítko. Záleží na poloze, nadmořské výšce a hlavně na počasí v daném roce. Rozhoduje vláha a teplota půdy.

Do kdy sít trávu na podzim

Tabulka ukazuje, jak vzcházely a kolik půdy na jaře pokrývaly trávy a jeteloviny vyseté v teplé nížině začátkem září, října a listopadu. Jde o průměr osmi trávníkových trav a dvou jetelovin:

Termín výsevu	Vzešlo za	Pokryvnost příští duben
začátek září	10 dní	asi 58 %
začátek října	12 dní	asi 50 %
začátek listopadu	29 dní	asi 9 %

Září sedělo všem druhům. Začátkem října se dá v nížině ještě zasít, pokryvnost klesla jen mírně. V listopadu se trochu chytil jen jílek vytrvalý a kostřava červená, a to na pětinu plochy. Takový výsev se nevyplatí, zvlášť když přijde zima bez sněhu, kdy se střídá mráz s oblevou.

Tato čísla platí pro teplou nížinu. Ve vyšších polohách chladne dřív, proto tam vsaďte spíš na srpen a první polovinu září. Co dalšího se na zahradě v těchto měsících seje, najdete na stránkách co sít v září a co sít v říjnu.

Teplota a vlhkost půdy

Trávy klíčí už od 2–5 °C, ale pomalu. Nejrychleji klíčí při 16–23 °C. Pevná hranice teploty půdy pro setí neexistuje. Spolehlivější je sledovat, jak rychle tráva vzchází.

Druhy se v tom hodně liší:

• jílek vytrvalý 5–8 dní,
• kostřava červená 15–20 dní,
• psineček tenký 18–21 dní,
• lipnice luční 21–28 dní.

Semeno potřebuje vodu, ale i vzduch. V podmáčené půdě se dusí a neklíčí. Osivo starší než dva roky už ztrácí klíčivost. Když si nejste jistí, dejte pár semen na vlhký papír do misky a za 3–4 týdny spočítejte, kolik jich vyklíčilo.

Příprava půdy

Na přípravě záleží víc než na značce osiva.

1. Vyčistěte plochu od plevele, kamenů a kořenů. Pařezy a dřevo odstraňte celé, při tlení se nad nimi propadá půda.
2. Nechte si udělat rozbor půdy. Trávníku vyhovuje pH 5,5–7,0 a 2–4 % humusu. Pokud je pH nižší, dávku vápence spočítá kalkulačka vápnění.
3. Ornice má být asi 15 cm, po slehnutí nejméně 12 cm. Těžkou půdu vylehčete ostrým říčním pískem.
4. Nechte pozemek několik týdnů ležet. Půda si sedne a vyklíčí plevel, který pak mělce zkypříte. Počítejte s 6–8 týdny. Setí hned po terénních úpravách je chyba.
5. Před výsevem zapravte startovací hnojivo NPK, asi 15–20 g/m², do horních 5 cm. Vyhrabejte kameny větší než 2 cm a povrch uválcujte.

Kolik osiva na m²

Čerstvému osivu stačí 20 g/m², běžně se dává 25–30 g/m². Stejné rozmezí platí pro okrasné, parkové i hřišťové směsi.

Víc osiva trávník nezhustí. Rychle klíčící jílek zabere místo a pomalejší kostřavy a lipnice se mezi ním neprosadí. Výsledek pak nemá složení, za které jste směs zaplatili.

Jak sít

• Osivo odvažte podle plochy. Při větší ploše si ji rozdělte provázkem na čtverce.
• Sejte do kříže. Polovinu osiva rozhoďte jedním směrem, druhou kolmo na něj. Nerovnoměrný rozhoz pomůže vyrovnat i trocha písku přimíchaného do osiva.
• Sejte za bezvětří a začněte okraji podél cest a záhonů.
• Osivo zahrabejte hráběmi asi 0,5 cm hluboko. Hlouběji zasetá tráva vzchází nerovnoměrně.
• Plochu uválcujte. Semeno přilne k půdě a voda k němu vzlíná zespodu.

Zalévání po výsevu

Povrch udržujte stále vlhký, dokud tráva nevzejde a nezapojí se. Mladé rostlinky jsou na sucho nejcitlivější hned po vzejití. Když jim povrch půdy jednou vyschne, škoda už se nespraví. Zalévejte nejlépe ráno, tráva pak rychle oschne a méně trpí chorobami.

Starší trávník už takhle nezalévejte. Časté malé dávky kolem 3 mm podporují klíčení lipnice roční, plevelné trávy, která v trávníku dělá velký problém. Zapojený trávník potřebuje 10–25 mm vody najednou a pak pár dní pauzu. Pod 20 °C stačí zalévat jednou za 10–14 dní, nad 30 °C jednou za 4–5 dní.

První sečení

Poprvé sečte, až tráva doroste na 7–10 cm. Pravidlo pro každé další sečení je stejné: ubírejte nejvýš třetinu výšky. Když chcete sekat na 4 cm, sečte nejpozději při 6 cm. Při větším zkrácení se poškodí odnožovací uzly a trávník dlouho řídne. Jílek, kostřava červená i lipnice luční se běžně drží na 2,5–5 cm.

Jakou směs vybrat

Značku vám doporučovat nebudeme. Podívejte se ale do složení na obalu. Směs osiv uváděná na trh má úřední registrační číslo.

Typ trávníku	Hlavní trávy ve směsi	Kdy ho zvolit
okrasný	kostřava červená, do sucha kostřava ovčí	trávník na dívání, chůze jen občas
rekreační, parkový	kostřava červená, jílek vytrvalý, lipnice luční	rodinná zahrada, děti, pes
hřišťový	jílek vytrvalý a lipnice luční	velká zátěž a rychlá regenerace
stinný	lipnice hajní, lipnice nízká, metlice trsnatá, kostřavy	pod stromy a keři

Čím víc se po trávníku chodí, tím víc jílku má směs obsahovat. Jílek ale hůř snáší zimu. Do trávníku nepatří jílek mnohokvětý ani jednoletý, ty jsou určené na pastviny a pole. Když nemáte čím zalévat, vyhněte se směsím s psinečkem.

Ve stínu tráva často prořídne a zaroste mechem. Na hodně stinných místech je lepší položit travní koberec nebo místo trávy vysadit stínomilné trvalky.

Slovenským čtenářům se bude hodit, že jílek vytrvalý se slovensky jmenuje mätonoh trváci, lipnice luční lipnica lúčna a psineček tenký psinček tenký.

Dosev řídkého trávníku

Tráva se do stran rozrůstá odnožemi, ale holá místa větší než dlaň sama nezaroste. Dosévá se ve stejných termínech jako nový trávník, tedy hlavně od poloviny srpna do poloviny září.

1. Trávník posečte a vertikutujte, aby osivo dosedlo na půdu. Vertikutace se dělá v květnu nebo v září a říjnu.
2. Použijte směs s převahou jílku vytrvalého. Starý porost silně konkuruje a prosadí se jen tráva, která rychle vzejde a roste. I u dosévacích směsí se dává 25–30 g/m².
3. Osivo lehce zahrabejte, přitlačte a přihnojte.
4. Až do vzejití udržujte povrch vlhký.

Časté chyby

• Setí hned po terénních úpravách, kdy se půda ještě sesedá.
• Příliš mnoho osiva. Víc než 30 g/m² trávník nezhustí.
• Osivo zasypané hluboko nebo starší než dva roky.
• Setí ve větru a jedním tahem místo do kříže.
• Vyschlý povrch v prvních týdnech po výsevu.
• Pozdní nebo příliš krátké první sečení.
• Dosev lipnicí do hustého starého trávníku, kde se pomalá tráva neprosadí.
• Výsev v listopadu. Do jara pokryje sotva desetinu plochy.