Mšice na zelenině a ovoci – jak na ně bez chemie?

Mšice (slovensky vošky) se množí neuvěřitelně rychle. V teplém počasí vyroste z nově narozené mšice dospělá samička za 7–8 dní a ta pak za týden porodí až 80 potomků. Proto se kolonie na vrcholku fazolu objeví „přes noc“. Dobrá zpráva je, že mšice mají i spoustu nepřátel. Úkolem zahrádkáře je hlavně jim nepřekážet.

Jak mšice poznat

Mšice sají šťávu z rostlin. Listy se kroutí a žloutnou, vrcholky zakrňují a na listech se leskne lepkavá medovice. Na ní pak roste černá plíseň (čerň). Horší než samotné sání bývá přenos virů. Mšice maková jich přenáší přes 40, mšice bavlníková přes 70.

Na české zahradě potkáte nejčastěji tyto druhy:

Druh	Jak vypadá	Kde ji najdete
mšice maková	černozelená až černohnědá, 1,5–2,5 mm	fazol, bob, hrách, řepa, špenát, mák, brambory
mšice zelná	šedozelená, pokrytá šedobílým voskem	zelí, kapusta, brokolice, květák, kedlubny
mšice broskvoňová	bělavá, růžová nebo zelená, 1,4–2,5 mm	rajčata, papriky, lilek, fazol, brambory, bazalka
mšice bavlníková	drobná, často žlutozelená, 0,9–1,8 mm	okurky, cukety, dýně, melouny, skleník

Mšice broskvoňová netvoří velké kolonie. Sedí jednotlivě na rubu spodních a starších listů, takže si jí všimnete pozdě. Mšice zelná naopak vytváří od května nápadné šedé chomáče na rubu listů a ve vrcholcích košťálovin. Vajíčka některých druhů přezimují na dřevinách, například mšice maková na brslenu a mšice broskvoňová na broskvoni. V květnu pak přeletí na zeleninu.

Přemnožení přichází hlavně za suchého a teplého počasí, když mšice přiletí brzy.

Mravenci jako ochranka

Když po rostlině lezou mravenci, nejspíš na ní najdete i mšice. Mravenci sbírají medovici a na oplátku mšice brání před slunéčky a dalšími dravci. Na stromech a keřích pomáhá lepový pás kolem kmene, který mravence nepustí nahoru. Jakmile ochranka zmizí, přirození nepřátelé si s kolonií poradí snáz.

Mšice na ovoci

Na ovocných stromech a keřích žijí jiné druhy mšic než na zelenině, například mšice jabloňová, slívová nebo rybízová. Některé zeleninové druhy ale stromy využívají jako zimní hostitele. Mšice broskvoňová přezimuje ve vajíčkách v kůře broskvoní, na nich vystřídá 2–3 generace a v květnu přeletí na zeleninu. Postup proti nim je stejný: kontrola jarních výhonů, ruce, voda, podpora dravců a lepový pás proti mravencům. Povolené přípravky mají na ovoce zvlášť vyjmenované plodiny, viz níže.

Přirození nepřátelé: slunéčka, pestřenky, zlatoočky

Mšice na zelenině mají velké množství nepřátel. Patří k nim slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, dravé ploštice, pavouci, škvoři, parazitické vosičky a houby. Nejlépe fungují, když je mšic zatím málo.

• Slunéčka. Dospělé slunéčko sní kolem 40–80 mšic denně. Larvy vypadají úplně jinak než brouk: jsou černé, protáhlé, s dlouhýma nohama, mají až 15 mm a rychle běhají.
• Pestřenky. Mouchy, které ve vzduchu stojí na místě a připomínají vosičky. Dravé jsou jejich larvy, kapkovité a bez viditelné hlavy. Přes den se schovávají a loví v noci. Samičky potřebují ke kladení vajíček pyl, proto pestřenky přilákají kvetoucí rostliny.
• Zlatoočky. Jemný zelený hmyz se zlatýma očima. Vajíčka kladou na tenké stopky. Larva sní kolem 50 mšic denně. Dospělé zlatoočky přezimují i v nevytápěných budovách, na jaře je pusťte ven.
• Parazitické vosičky. Nafouklá, zlatohnědá nebo zčernalá mšice, takzvaná mumie, je hrob, ze kterého se líhne další vosička. Mumie na listech nechte.

Jednu věc zahrádkáři neradi slyší: dravci reagují se zpožděním. Slunéčka kladou vajíčka až tam, kde je dost mšic, aby se larvy uživily. Pestřenky čekají ještě déle. Trocha mšic na zahradě je tedy podmínkou, aby se nepřátelé vůbec rozmnožili.

Jak je na zahradu přilákat

• Nechte kvést rostliny s pylem a nektarem a ponechte kout s kopřivami nebo bezem černým. Takové plochy dravcům mšic vyhovují.
• Nestříkejte širokospektrální insekticidy. Zabijí i slunéčka, jejichž larvy jsou na postřik nejcitlivější.
• Nechte jim místo na přezimování. Slunéčka zimují ve štěrbinách a trsech rostlin, pro zlatoočky se dají pověsit dřevěné úkryty.

Kde co vysadit vedle sebe, ukazuje průvodce sousedstvím rostlin.

Mechanické zásahy

1. Prsty. Malou kolonii na vrcholku fazolu nebo na růžičce rozmáčkněte prsty.
2. Proud vody. Silným proudem z hadice mšice spláchnete. Většina se na rostlinu už nevrátí. Hodí se na pevné rostliny, ne na sazenice.
3. Pravidelná kontrola. Prohlížejte často rub listů a vrcholky, hlavně od května, kdy mšice přilétají na zeleninu.

Pomůže i rozumné hnojení. Vysoké dávky dusíku rozmnožování mšic podporují. Kolik živin zelenina opravdu potřebuje, spočítá kalkulačka hnojení.

U zeleniny se zmiňují i odchytové rostliny (například kukuřice), pletí plevelů, na kterých mšice žijí, a cibule, česnek a petržel mezi rajčaty. Jejich účinnost není ověřená.

Co nefunguje nebo jen napůl

• Voda s jarem. Domácí mýdlové roztoky nedoporučujeme. Nemají stálé složení, nikdo je nevyzkoušel a na některých rostlinách spálí listy. Mýdlo navíc zabíjí jen mšice, které přímo zasáhne. Na ty schované ve zkroucených listech nedosáhne.
• Koupená slunéčka venku. Asi 95 % vypuštěných slunéček uletí do 48 hodin. Na jeden silně napadený keř růže je potřeba dvakrát po 1 500 brouků. Balení z obchodu stačí na jeden keř. Do skleníku se hodí spíš larvy zlatooček.
• Postřik „pro jistotu“. Kontaktní přípravky mají proti mšicím nízkou účinnost, protože mšice sedí na rubu listů. Mšice broskvoňová je v Česku navíc odolná proti pyretroidům.
• Kopřivový výluh jako zázrak. Kopřiva je povolená základní látka mimo jiné proti mšicím na salátu, zelí, kapustě a fazolu. Výluh mšice omezí, ale slaběji než přípravek s azadirachtinem.

Kdy sáhnout po přípravku

Když mšice napadají mladé sazenice, vrcholky okurek nebo se kolonie šíří i přes všechno výše, je čas na povolený přípravek. Nejdřív ale zvažte, jestli na rostlinách nepracuje dost přirozených nepřátel.

V Česku jsou k 8. 10. 2026 v malém balení pro zahrádkáře povolené mimo jiné:

• draselné soli mastných kyselin (přípravky typu „draselné mýdlo“) proti mšicím na zeleninu, peckoviny, jahodník a bobuloviny, nejvýš 3× v odstupu 7 dnů,
• azadirachtin s pyrethriny proti mšicím na okurky, cukety a jabloně,
• azadirachtin proti mšicím na jahodník a drobné ovoce.

Na Slovensku je přípravek s draselnými solemi mastných kyselin pro neprofesionály povolený na zeleninu jen ve skleníku. Proti voškám je pro zahrádkáře povolený přípravek s azadirachtinem, mimo jiné na okurky, cukety, rajčata, kapustu, špenát, rybíz a jádroviny.

Konkrétní značky nedoporučujeme. Povolení se mění, vždy se řiďte etiketou. Ani přírodní přípravek nestříkejte na rostliny ve vedru nebo trpící suchem.

Mšice na okurkách často přijdou ve stejnou dobu jako padlí. Co dělat s bílým povlakem na listech, popisujeme v článku o padlí na okurkách a cuketách. Termíny výsevu okurek najdete v kalendáři výsevu.