Padlí na okurkách a cuketách – jak ho poznat a zastavit?

V druhé polovině léta se na listech cuket a okurek objeví skvrny, jako by je někdo poprášil moukou. Později listy žloutnou a usychají. Je to padlí tykvovitých (slovensky múčnatka). Jde o významnou chorobu všude, kde se pěstují okurky, cukety, dýně a melouny. Rostlině bere listy, a tím i úrodu: plodů je méně, jsou menší a sklizeň skončí dřív.

Jak padlí poznat

Padlí způsobují dvě houby, Golovinomyces cichoracearum a Podosphaera fuliginea. Příznaky mají stejné:

• Začátek: drobné bělavé až světle šedé skvrny, moučnaté na pohled.
• Rozvoj: skvrny se zvětšují a splývají do souvislého bílého povlaku. Bývá na horní i spodní straně listu, na řapících a stoncích.
• Konec: listy žloutnou, hnědnou a předčasně usychají. Rostlina slábne.
• Plody: napadené bývají jen výjimečně, u okurek a melounů. Škodí hlavně tím, že bez listů je spálí slunce a plodů je méně.

Dřív v Česku převažoval Golovinomyces. V letech 1995–2001 se vyskytoval na 98 % sledovaných lokalit. Dnes škodí víc Podosphaera, která se objevuje později v teplém létě.

Padlí, nebo plíseň okurková?

Na okurkách se padlí plete s plísní okurkovou (Pseudoperonospora cubensis). Ta je od roku 1984 nejzávažnější chorobou okurek v Česku a postup proti ní je jiný.

	Padlí	Plíseň okurková
jak vypadá	bílý moučnatý povlak, hlavně navrchu listu	žlutozelené hranaté skvrny ohraničené žilkami
rub listu	bílý povlak bývá i tady	za vlhka tmavý povlak
počasí	teplo, sucho i vlhko, mokrý list nepotřebuje	jen mokrý list (rosa, déšť) a 15–25 °C
koho napadá	okurky, cukety, dýně, tykve, melouny	jen okurky a cukrové melouny

Pro cukety platí jednoduché pravidlo. Plíseň okurková je nenapadá, takže bílý povlak na listech cukety je padlí.

Kdy se padlí šíří

Padlí žije jen na živých listech. Výtrusy nese vzduch na velké vzdálenosti, ze skleníků i z jiných rostlin. Od nákazy do prvních skvrn uplynou jen 3–7 dní.

• Teplota: nakazit se rostlina může mezi 10 a 32 °C, nejvíc se padlí daří při 20–27 °C.
• Vlhkost: k nákaze stačí i vlhkost vzduchu pod 50 %. Suché teplé počasí šíření dokonce pomáhá.
• Stín a hustota: zahuštěné rostliny a zatažená obloha nákazu podporují.
• Stres ze sucha: náchylnější jsou rostliny, které střídavě trpí suchem, a rostliny přehnojené dusíkem.

Na rozdíl od plísní padlí mokré listy nepotřebuje. Dopolední zálivka shora za suchého počasí může padlí dokonce omezit.

Prevence

1. Slunné a vzdušné místo. Okurkám a cuketám nechte místo a nesázejte je do stínu. Správné rozestupy spočítá kalkulačka sponu.
2. Rovnoměrná zálivka a mulč. Půda by neměla střídavě vysychat. Mulč udrží vlhkost vyrovnanou.
3. Mírně s dusíkem. Přehnojené rostliny jsou náchylnější. Kolik živin zelenina potřebuje, ukáže kalkulačka hnojení.
4. Odstraňujte napadené listy hned. První listy s bílými skvrnami utrhněte. Na podzim uklidte zbytky rostlin a plevele.
5. Včasný výsev. Pomáhá proti plísni okurkové. U cuket přichází padlí zpravidla až od poloviny srpna. Termíny pro vaši nadmořskou výšku najdete v kalendáři výsevu okurek, cuket a dýní.

Odolné odrůdy

Odolné nebo tolerantní odrůdy patří mezi základní preventivní opatření. U okurek je poznáte podle zkratky PM (powdery mildew, padlí) v popisu odrůdy. Například nakládačky Charlotte, Blanka, Bohemia a Chantal mají střední odolnost k padlí (IR). Mnoho nakládaček má i střední odolnost k plísni okurkové (DM).

Střední odolnost neznamená imunitu, i taková rostlina padlí dostat může. U okurek i cuket hledejte na sáčku zkratku PM nebo označení „tolerantní k padlí“.

Z vlastní úrody okurek si pak můžete vybrat, jestli z nich budou kvašáky, nebo nakládačky.

Mléko a jedlá soda: fungují?

Mléko. Na cuketách ve skleníku při 20–32 °C zvládlo mléko ředěné vodou na 10 % a víc, stříkané dvakrát týdně, padlí aspoň tak dobře jako fungicidy. Při 10 % zůstalo napadeno 11,5 % listové plochy, u fungicidu 15,7 % a u vody přes 50 %. Při jednom postřiku týdně bylo potřeba 20, resp. 50 % mléka. Výsledky se ale liší, preventivní účinek se jinde ukázal až při 30 %.

Kravské mléko je v EU schválená základní látka. Proti padlí okurek a tykví je povolené jen ve sklenících, v dávce 50–150 l mléka v 1 000–1 500 l vody na hektar. Na 100 m² to je 0,5–1,5 l mléka v 10–15 l vody, nejvýš 4× v odstupu 7 dní. Ve skleníku je povolená i syrovátka.

Jedlá soda. Hydrogenuhličitan sodný je také schválená základní látka. Proti padlí na zelenině je povolená venku i ve skleníku v koncentraci 0,33–1 % (3,3–10 g na litr vody), nejvýš 8× v odstupu 10 dní. Před ošetřením vyzkoušejte na pár listech, jestli rostlina sodu snese. U révy roztoky nad 1–2 % mohou listy spálit. Proti padlí dýňovitých má prokázaný účinek soda, syrovátka, éterické oleje a výluh z kopřiv nebo přesličky.

Domácí směsi „podle babičky“ nedoporučujeme, protože nejsou regulované a většinou je nikdo nevyzkoušel. Pokud sodu nebo mléko použijete, držte se povolených dávek a stříkejte hned od prvních skvrn.

Povolené přípravky

Ošetřovat začněte při prvních příznacích a podle počasí 1–2× opakujte. Při slabším napadení stačí kontaktní přípravky se sírou. V Česku jsou k 8. 10. 2026 pro zahrádkáře v malém balení povolené proti padlí na okurkách nebo cuketách mimo jiné:

• síra (okurky, tykvovitá zelenina),
• hydrogenuhličitan draselný (okurky, cukety),
• Pythium oligandrum, užitečný mikroorganismus (okurky, cukety),
• buněčné stěny kvasinek (okurky, cukety, patizony, tykve, melouny),
• syntetické fungicidy s azoxystrobinem nebo penkonazolem.

U syntetických fungicidů pozor. V Česku od roku 2007 přibývá kmenů padlí odolných vůči azoxystrobinu a po roce 2014 klesla účinnost penkonazolu.

Na Slovensku jsou pro neprofesionály proti múčnatce uhorkové povolené přípravky se sírou na okurky a tykvovitou zeleninu venku a přípravek s bakterií Bacillus amyloliquefaciens na tykvovitou zeleninu.

Síru nestříkejte v horku. Nad 29 °C se nemá používat. Konkrétní značky nedoporučujeme. Aktuální stav povolení si ověřte v úředním registru přípravků na ochranu rostlin a vždy se řiďte etiketou.

Časté chyby

• Čekání, až bude list celý bílý. Nové skvrny se objevují 3–7 dní po nákaze, mezitím se padlí šíří dál.
• Okurky ve stínu a natěsno. Přesně takové podmínky padlí vyhovují.
• Záhon, který jednou vyschne a pak se přelije. Stres ze sucha zvyšuje náchylnost.
• Vysoké koncentrace sody „pro jistotu“. Pro zeleninu je povolené nejvýš 1 %. U révy silnější roztoky mohou listy spálit.

Okurky trápí v létě často i mšice. Jak na ně bez chemie, popisujeme v článku mšice na zelenině a ovoci.