Slimáci na zahradě – co na plzáka opravdu platí?

Za jednu noc zmizí řádek salátu a ráno po záhonu vedou jen stříbrné stopy slizu. Často za tím stojí plzák španělský. U nás ho poprvé našli v roce 1991. Jde o invazní druh, který se šíří hlavně v zemědělské a kulturní krajině. Ze zahrady ho nevyhubíte, ale počty i škody se dají držet nízko. Některé oblíbené rady přitom nefungují.

Jak plzáka španělského poznat

• Velikost: dospělý měří 6–15 cm.
• Barva: od světle oranžovohnědé po tmavě čokoládovou. Mláďata bývají pruhovaná a barevně velmi proměnlivá.
• Chodidlo: tmavě šedé, tmavší než boky. Dobré vodítko, ne však důkaz.
• Sliz: hustý, lepkavý, obvykle bezbarvý.

S příbuznými druhy (Arion rufus, A. ater, A. flagellus) se plete běžně. S jistotou je odliší jen pitva nebo rozbor DNA.

Plzák je všežravec. Kromě zeleniny a květin žere i trus a mršiny a z okolí vytlačuje jiné plže.

Životní cyklus: proč zasahovat brzy

Plzák španělský žije jeden rok. Jeho rok probíhá takhle:

Kdy	Co se děje
od konce července	páření
asi o 3 týdny později	kladení vajíček, pokračuje až do pozdního podzimu
do měsíce po nakladení	líhnou se mláďata
zima	přezimují vajíčka a nedospělí plzáci

Plzák klade 200 až 400 vajíček, někdy i přes 400, po hromádkách 5–10 cm hluboko do půdy. Každý dospělý, kterého seberete v létě před kladením, tak znamená o stovky plzáků méně příští jaro. A mladé plzáky na jaře spolehlivěji zahubí háďátka.

Co funguje

Sběr

Pravidelný sběr je pracný, ale účinný. Ze začátku sbírejte každý den a po prvním úbytku jednou týdně. Nejvíc plzáků najdete s baterkou za teplých vlhkých večerů. Sesbírané plzáky dejte do pytle nebo do kbelíku s vodou se saponátem.

Dvě věci nedělejte:

• Nerozšlapávejte je na záhonu. Vajíčka v těle mrtvého plzáka se mohou vylíhnout.
• Neházejte je přes plot. Vrátí se.

Úkryty a pasti z prken

Položte na záhon prkno nebo obrácený květináč s podloženým okrajem. Plzáci se pod ně přes den schovávají. Každé ráno je zvedněte a plzáky seberte. Stačí kontrolovat denně, dokud počty neklesnou, pak jednou týdně.

Ranní zálivka

Zalévejte ráno, ne večer. Plzáci jsou aktivní celou noc, hlavně po dešti a zálivce. Kapková závlaha snižuje vlhkost a mokrých povrchů je méně. Z okolí záhonu odkliďte kameny, odpad a husté porosty, kde se přes den schovávají. Výjimkou jsou pasti z prken, které denně kontrolujete.

Háďátka

Parazitická háďátka Phasmarhabditis hermaphrodita jsou biologická ochrana proti plzákům. Prodávají se jako přípravek, který se aplikuje do půdy. Potřebují půdu 5–20 °C, nejlépe fungují od jara do začátku podzimu.

U plzáka španělského ale záleží na velikosti. Mladé plzáky háďátka zabíjejí, dospělí jsou vůči nim odolní. Háďátka snižují škody, například na pekingském zelí. Plzáci napadení háďátky přestávají žrát, i když neuhynou. Ponoření kořenů sazenic do roztoku s háďátky fungovalo lépe než postřik. Háďátka proto nasaďte na jaře, kdy jsou na zahradě hlavně malí plzáci.

Textilie a přirození nepřátelé

Záhon se semenáčky můžete zakrýt netkanou textilií, plzáci pak nedosáhnou na listy. Podporujte také přirozené nepřátele: ježky, žáby, ropuchy, střevlíky a některé ptáky.

Kachny

Na plzáky se zkoušejí i kachny, hlavně indičtí běžci. Na 6,6 ha zahrad a sadu v Lotyšsku pomáhalo 15 indických běžců. Hustota plzáků klesla v roce 2022 z 10–25 kusů na m² na začátku léta na 1–10 kusů na m² na podzim. Nejde o řízený pokus. Kachny potřebují ohradu, přístřešek, vodu a krmení. Jakmile odejdou, počty plzáků mohou znovu stoupnout.

Co nefunguje

Bariéry ze skořápek, drti, vlny a měděná páska

U 108 salátů v nádobách a vyvýšených záhonech sledovaných 6 týdnů nepomohly drcené vaječné skořápky, borová kůra, měděná páska, ostrá drť ani vlněné granule. Škody byly stejné jako u nechráněných salátů.

U mědi se doporučení liší. Měď může fungovat, jen když je pás dost široký, uvádí se 10–15 cm i asi 20 cm. Úzké pásky z obchodů jsou většinou příliš úzké. A ani široká bariéra plzáky nezabije, jen je pošle na vedlejší záhon.

Pivní pasti

Plzáky láká pivo nebo kvasnicová voda, ne samotný alkohol. Past ale přitáhne plzáky jen z okolí asi metru, musí se doplňovat každých pár dní a mít hluboké stěny, aby plzáci nevylezli. Spolehlivě ověřená účinnost zatím chybí.

Sůl

Solí plzáky nehubte. Zasoluje půdu, škodí rostlinám a v půdě se hromadí.

Vápno a popel

Plzáky jen zpomalí, a to jen za sucha. Nezabijí je.

Přípravky s fosforečnanem železitým

Když nic jiného nestačí, existují návnady s fosforečnanem železitým. Plzák po nich přestane žrát a do několika dnů až týdne uhyne. Na plzáka španělského fungují a doporučenou dávku 5 g/m² by šlo snížit na polovinu.

V tom, jak jsou bezpečné, se doporučení liší. Platí za bezpečnější pro děti, domácí zvířata a ptáky než starší přípravky. I „organické“ granule na slimáky ale škodí volně žijícím živočichům. V Česku i na Slovensku jsou tyto návnady povolené i pro zahrádkáře, v Česku většinou i pro ekologické zemědělství. Konkrétní přípravky nedoporučujeme. Pokud je použijete, řiďte se etiketou.

Metaldehyd v EU zakázaný není. Schválení má prodloužené do 15. 10. 2028, obnovení se zatím posuzuje. V Česku mají návnady s metaldehydem v malém balení povolení do 31. 8. 2027, na Slovensku jsou do stejného data povolené pro neprofesionální použití. Velká Británie ho venku zakázala od 31. 3. 2022 kvůli riziku pro ptáky a savce. Je jedovatý i pro psy a kočky.

Časté chyby

• Začít až v létě. Na jaře jsou plzáci malí a zranitelní.
• Zalévat večer.
• Rozšlapat plzáka na záhonu. Vajíčka v jeho těle se mohou vylíhnout.
• Spoléhat na skořápky nebo měděnou pásku.
• Sůl do záhonu.

Plzáci nejraději žerou měkké listy a semenáčky. Hlídejte proto hlavně čerstvě vysazené sazenice. Termíny výsadby pro vaše místo najdete v kalendáři výsevu, jak sazenice vypěstovat silné, popisuje článek Předpěstování sazenic.