Řez ovocných stromů – kdy řezat jabloně a kdy třešně?

Ovocné stromy se neřežou všechny ve stejnou dobu. Jabloně a hrušně snesou zimní řez, třešním a slivoním ale zimní rány škodí. Termín je proto první věc, kterou je potřeba si ujasnit.

Kdy řezat: jádroviny a peckoviny

Skupina	Hlavní řez	Proč
jádroviny (jabloň, hrušeň)	konec února a březen, v době klidu	zimní řez podporuje růst, v předjaří už nehrozí silné mrazy
peckoviny (třešeň, višeň, slivoň, meruňka)	léto, hned po sklizni	rány se zacelí do zimy, menší riziko klejotoku a infekcí
všechny	ne na podzim	rána zůstane dlouho otevřená a strom ji nehojí

Jabloně a hrušně v předjaří

Zimní řez se dělá v době vegetačního klidu, od opadu listí do března. Hodí se pro většinu ovocných dřevin a u slabých a starých stromů je nutný. Podporuje totiž růst.

S jádrovinami nespěchejte. Kdo má na zahradě jen pár stromů, ať počká na březen. Čím dřív se silně rostoucí odrůdy řežou, tím víc rostou do dřeva a tím méně plodí. Řezat se má obvykle koncem března, kdy noční teploty už zpravidla neklesají pod −10 °C. Řezat se dá i v delším okně, od listopadu do začátku března.

V létě se jádroviny řežou jen doplňkově. Letní řez růst brzdí a podporuje zakládání květních pupenů na další rok. Hodí se pro bujně rostoucí zdravé stromy a pro odstranění konkurenčních výhonů u mladých stromků. U silně rostoucích odrůd, jako jsou Jonagold nebo Bohemia, ho spojte s průklestem.

Třešně, višně a slivoně v létě

Peckoviny se řežou hlavně v létě. S letním řezem začněte hned po sklizni třešní, aby se rány do zimy zacelily a strom netrpěl klejotokem. Po sklizni lze třešně a višně i výrazněji zmladit a snížit staré, přerostlé koruny. V teplejších oblastech jde letní řez dělat do poloviny srpna.

Druhý důvod je stříbřitost listů. Její spory listů se uvolňují hlavně na podzim a v zimě a do stromu pronikají ranami, nejčastěji po řezu. Slivoně proto v době klidu a na podzim neřežte. Mladé stromky upravte brzy na jaře, až vyraší pupeny, a vzrostlé stromy v létě. Řežte za sucha, kdy předpověď slibuje aspoň dva suché dny.

Na pozdním termínu se doporučení liší. Někde se uvádí řez do poloviny srpna, jinde nejpozději v červenci, jinak se okraje ran do zimy nezacelí. Připouští se i řez peckovin v době květu. Kdo chce jít na jistotu, řeže hned po sklizni.

U meruněk v srpnu odstranit jen suché a povadlé větve a jinak moc neřezat. U broskvoní se výhony zkracují o měkkou část posledního přírůstku.

Základní pojmy

• Terminál je vrcholový výhon, který vede strom vzhůru. U mladého stromku by měl být o 10–20 cm výš než postranní kosterní větve.
• Konkurenční výhon soupeří s terminálem nebo s koncem kosterní větve. Při výchovném řezu se odstraňuje každý rok. Když ho necháte, koruna má dva vrcholy a v rozvětvení může později prasknout.
• Vlky jsou svislé bujné výhony ze spících pupenů uvnitř koruny. Zbytečné zkracování každého letorostu vede k trvalému bujení neplodných vlků. V červnu je vylamujte nebo vyřezávejte.
• Řez na pupen vedete šikmo nad pupenem, obvykle nad vnějším, aby nový výhon rostl ven z koruny.
• Řez na větevní kroužek odstraní celou větev v místě, kde vyrůstá z mateřské. Kroužek je mírné zesílení na bázi větve a strom v něm ránu nejlépe zahojí. Neřežte tedy natěsno u kmene a nenechávejte pahýl.
• Řez na tažeň zkracuje větev na postranní odbočku. Rána by neměla mít víc než trojnásobek průměru ponechané větve.

Silnější větev řežte na třikrát. Nejdřív nařízněte zespodu kus od kmene, pak ji shora odřízněte a nakonec dořízněte pahýl na kroužek. Kůra se tak neutrhne.

Výchovný, udržovací a zmlazovací řez

Výchovný řez tvaruje mladý strom do pevné a vzdušné koruny. První řez přichází hned po výsadbě, protože velká část kořenů zůstala ve školce. Postup podrobně popisuje článek Jak zasadit ovocný stromek na podzim. Ve druhém a třetím roce řežte v únoru a březnu po silných mrazech:

1. Odstraňte konkurenční výhony.
2. Vyřízněte bujné letorosty rostoucí dovnitř koruny.
3. Prodlužovací výhony kosterních větví zkraťte na vnější pupen, ve druhém roce zhruba o polovinu a ve třetím o třetinu.
4. Postranní výhony zkracujte tak, aby zůstaly podřízené kosterním větvím.
5. Zkraťte terminál.

Udržovací řez potřebuje plodící strom. Odstraňují se konkurenční, suché, poškozené a dovnitř rostoucí výhony. Letorosty se už nezkracují a řez je spíš probírka na větevní kroužek nebo na tažeň. Při běžném zimním řezu jabloní stačí odebrat asi 10–20 % koruny.

Zmlazovací řez prodlužuje život starým stromům. Mírné zmlazení jde do dvou až tříletého dřeva, hluboké až do kosterních větví. Tlusté větve se odstraňují postupně, ve dvou fázích.

Ošetření ran: doporučení se liší

Tady se rady liší.

• Natřít: větší rány zahladit ostrým nožem po okraji a natřít latexovou barvou s přídavkem fungicidu, případně stromovým balzámem. Starší rady k tomu ale uvádějí přípravky s mankozebem. Mankozeb EU neobnovila. Povolení přípravků skončila v červenci 2021 a lhůta na doprodej a spotřebu v lednu 2022.
• Nenatírat: nátěr ránu nezahojí ani neochrání před chorobou. Výjimkou jsou slivoně a třešně, kde může zabránit vniknutí spor stříbřitosti listů. Pokud se choroba na zahradě opakuje, je natření ran menší zlo.
• Začistit později: chybou je velká rána, jejíž ošetření se zanedbalo, a dále utržená kůra a nedořezaný pahýl. Velké rány ze zimního řezu začistěte v době květu, kdy se nejlépe hojí.

Na čem se rady shodnou: hladký řez na větevní kroužek, co nejmenší rány a správný termín. Pokud natíráte, tak jen větší rány a jen přípravkem, který je dnes povolený.

Nejčastější chyby

• Řez na podzim. Rána zůstane dlouho otevřená a strom ji nehojí.
• Třešně a slivoně řezané v zimě. Hrozí klejotok, stříbřitost listů a bakteriální rakovina.
• Každoroční silný řez. Strom tvoří dřevo místo květních pupenů a koruna houstne vlky.
• Zanedbaný výchovný řez. Vznikne moc kosterních větví, ostré úhly a dva terminály.
• Tupé zkrácení silných větví bez odbočky. Konce zaschnou nebo vyrazí v metlách.
• Pahýly a utržená kůra. Zasychání postupuje do zdravého dřeva.
• Řez natěsno u kmene místo na větevní kroužek.