Rajčata ve fóliovníku a skleníku – kdy sázet a jak pěstovat

Ve fóliovníku rajčata dozrávají dřív a jejich listy nezmoknou. Pod fólií ale vznikají jiné potíže: v dubnu v noci mrzne, za slunce se uvnitř snadno přehřeje přes 40 °C a vzduch bývá vlhký. Většina neúspěchů ve skleníku vychází z teploty, vlhkosti a nepravidelné zálivky.

Kdy sázet do nevytápěného skleníku

Do nevytápěného skleníku nebo fóliovníku se rajčata v nížinách sázejí ve druhé polovině dubna. Ven jdou rajčata až po ledových mužích. Termín výsevu a venkovní výsadby pro vaši obec spočítá kalendář výsevu rajčat.

Důležitější než datum je teplota: sázejte, až spolehlivě drží nad 16 °C. V praxi to znamená koncem dubna, pokud předpověď nehlásí mráz.

Pozor na noci. Ve fóliovníku bývá v noci jen o pár stupňů tepleji než venku, i když se přes den uvnitř rychle ohřeje. Při mrazivé předpovědi přikryjte rostliny netkanou textilií nebo nad ně postavte malý tunel. Ve vyšších polohách sázejte později podle předpovědi, pevné datum pro skleník na horách neexistuje.

Při sázení zahrabejte stonek hlouběji, klidně až k prvním listům. Zasypaná část obroste kořeny. Tyčková rajčata potřebují pevnou oporu. Obvyklý spon je 90 × 50 cm. Kvůli šedé hnilobě sázejte rostliny dostatečně daleko od sebe, alespoň 80–100 cm. Kolik rostlin se vejde na váš záhon, spočítá kalkulačka sponu.

Jaké odrůdy do fóliovníku

Pro nevytápěné fóliové kryty se u nás nejčastěji pěstují domácí odrůdy. Velmi vhodné pro nevytápěný fóliovník a skleník jsou například Tipo F1, Parto F1, koktejlové Bejbino F1 nebo cherry Tigrino. Torino F1, Tornádo F1, Tipo F1, Parto F1, Brunito F1 a Bejbino F1 mají vysokou rezistenci k olivově hnědé skvrnitosti listů (v tabulkách zkratka C3). Patří k významným chorobám rajčat ve fóliovnících, novější odrůdy už ale bývají aspoň částečně odolné. Odrůda Veloria ZEL F1 pochází ze slovenského šlechtění a odolává háďátkům.

Horko a opylení

Skleník se v létě přehřívá snadněji, než se zdá. Ve fóliovém tunelu bývá přes den i při větrání o 6–8 °C tepleji než venku. V březnu a dubnu v něm může být až 49–60 °C. Nad 27 °C začínají rostliny ve skleníku trpět.

Rajčata horko poznají hlavně na plodech:

• Teploty kolem 30 °C snižují nasazování plodů u většiny odrůd. Rozhoduje teplota zhruba 7–13 dní před rozkvětem, kdy se v květech tvoří pyl.
• Při 32 °C ve dne a 26 °C v noci nasadily rostliny o 77 % méně plodů, uvolnily o 62 % méně pylu a životaschopného pylu měly o 78 % méně.
• Když se teplota před kvetením na deset dní snížila na 28/22 °C, plody se nasazovaly znovu.

Co pomáhá:

• Větrejte. Větrací okna ve střeše by měla mít plochu asi pětiny podlahy. Střešní větrání funguje lépe než boční.
• Stiňte. Stínící tkanina nebo nátěr na skle má udržet teplotu pod 25–27 °C. Když teploty drží nad 32 °C, stiňte na 20–30 %.
• Pomozte opylení. Rozkvetlé květy lehce poklepejte nebo rostlinou zatřeste. Otevřené dveře a okna pustí dovnitř hmyz.

Větrání a plísně

Vlhký a nehybný vzduch je pro rajčata pod fólií největší riziko. Olivově hnědá skvrnitost listů (čerň rajčatová) se velmi rychle šíří při vlhkosti vzduchu nad 80 % a teplotě nad 20 °C a pomáhá jí i kondenzace vody na listech. Největší škody dělá v dlouhých fóliovnících, kde se špatně větrá prostřední část. Houba přežívá až devět měsíců na zbytcích rostlin, konstrukci fóliovníku a nářadí, proto je po sezóně dobré konstrukci i nářadí vydezinfikovat. Šedá hniloba se objevuje hlavně v zanedbaných a špatně větraných porostech.

Jak vlhkost snížit:

• větrejte každý den, i za chladnějšího počasí, a nesázejte rostliny moc hustě
• zalévejte ke kořenům, ne na listy. Pro skleníky a fóliovníky je nejlepší kapková závlaha, protože závlaha postřikem zvlhčuje listy a podporuje houbové choroby
• večer listy nezalévejte
• když nasadí první plody, odstraňte spodní listy, aby kolem stonků proudil vzduch
• napadené a odumřelé listy odstraňujte hned a na konci sezóny vyneste ze skleníku všechny zbytky rostlin

Za horkých dnů můžete kropit cestičky, aby se ochladil vzduch. Tím se ale zvyšuje vlhkost, a tak to dělejte jen za slunečných dnů a s otevřenými okny. Rostliny nekropte. Jak poznat a omezit fytoftoru, popisuje článek Plíseň bramborová na rajčatech.

Vyštipování

Tyčková rajčata pěstujte na jeden stonek a pravidelně vylamujte boční výhony, které rostou z paždí listů. Keříčková rajčata nevyštipujte, jejich výhony nechte růst.

Ve skleníku zastavte růst, až rostlina nese asi sedm vijanů nebo dosáhne stropu. Vrchol hlavního stonku zaštípněte dva listy nad posledním vijanem.

Zálivka: praskání a hniloba konce plodu

Obě nejčastější vady plodů souvisejí s nepravidelnou zálivkou.

Praskání plodů způsobuje kolísání vláhy a teploty. Plod během sucha přestane růst a po velké zálivce nebo dešti se dužnina zvětší rychleji než slupka. V době zrání zalévejte vždy až po sklizni, aby plody nepraskaly.

Hniloba konce plodu je tmavá, propadlá skvrna na spodku plodu. Vzniká, když do plodu nedoteče dost vápníku. Půda nebo substrát ho ale mají skoro vždycky. Chyba je ve vodě: vápník se do plodu dostává s proudem vody a při výkyvech zálivky ho plody dostanou málo. Problém proto obvykle nevyřeší přidání vápníku, ale pravidelná zálivka.

Jak zalévat:

• Na záhoně stačí vydatně zalít každý druhý až třetí den, ne denně po troškách.
• V nádobách a pěstebních pytlích je výkyvů víc. Zalévejte raději dvakrát denně než jednou dvojnásobnou dávkou.
• Půdu nechte vlhkou, nikdy ne vyschlou. Pomůže mulč.
• Jakmile začnou plody nabírat, přihnojujte každých 10–14 dní hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Celkovou dávku dusíku pro záhon spočítá kalkulačka hnojení.

Únava půdy a střídání

Ve skleníku se často sází rajčata na stejné místo rok co rok, protože jiné místo není. Rajčata ve skleníku ale trpí mnoha půdními chorobami a škůdci, proto je na stejný záhon nesázejte dva roky po sobě. Kvůli šedé hnilobě je nesázejte ani tam, kde dřív rostly brambory, papriky nebo cukety.

Typický příklad je korková hniloba kořenů. Projevuje se zakrslými rostlinami, které přes den vadnou a v noci se zotaví, a hnědými korkovitými kořeny. Napadá i papriky, lilky, okurky a melouny, takže nejsou vhodnou náhradou rajčat na stejném místě.

Na zbytcích rostlin přežívá v půdě i virus mozaiky rajčete. Vydrží tam i několik let a přenáší se také semenem. Po sklizni proto odstraňte všechny zbytky rostlin a semena na příští rok neberte z rostlin, které měly svinuté nebo mozaikovité listy.

Co dělat, když skleník nejde střídat:

• vyměnit zeminu v záhonech skleníku za čerstvou
• pěstovat v pytlích nebo nádobách s novým substrátem, které se po sezóně ze skleníku vynesou
• kroužková kultura: rajčata rostou v bezedných nádobách o průměru 25 cm a výšce 30 cm, postavených na 15–25 cm vrstvě štěrku nebo keramzitu. Rostliny tak unikají kořenovým chorobám.
• roubované sazenice na odolné podnoži, u korkové hniloby jsou účinným řešením

Lilkovité plodiny (rajče, paprika, brambory) by se na stejný záhon měly vracet nejdřív za 3–4 roky. Střídání plodin na záhonech pohlídá plánovač záhonu.

Časté chyby

1. Sázení do studeného skleníku bez sledování předpovědi a bez textilie po ruce.
2. Zavřený skleník za slunečného dne. Přehřátí, opadané květy.
3. Zalévání na listy a večer.
4. Zálivka jednou za čas velkou dávkou po několika dnech sucha.
5. Vápnění kvůli černým koncům plodů místo pravidelné zálivky.
6. Rajčata na stejném místě rok co rok.
7. Vyštipování keříčkových odrůd.