Kdy sázet brambory, jak je předklíčit a nahrnout

Brambory se často sázejí podle kalendáře, třeba první dubnový víkend. Lepší je ale řídit se teplotou půdy. Ve studené a mokré zemi hlíza jen leží a čeká.

Kdy sázet: podle teploty půdy

Brambory se sázejí do půdy prohřáté na 8 °C. Předklíčeným hlízám stačí 6 °C. Většina odrůd začne klíčit při 6–9 °C.

• Ve většině oblastí to vychází na duben, jak na rané brambory, tak na brambory k uskladnění.
• V nejteplejších ranobramborářských oblastech, tedy v Polabí kolem Nymburka a Lysé nad Labem a na jižní Moravě pod Brnem, se rané brambory sázejí už začátkem března. Hrůbky se hned zakryjí netkanou textilií nebo perforovanou fólií a porost se zalévá. Sklízí se pak koncem května a začátkem června.
• Zahrádkáři obvykle sázejí rané brambory v polovině dubna. Záhon nejdřív aspoň 14 dní prohřívají pod průhlednou fólií.

Teplotu změříte půdním teploměrem v hloubce, kam přijdou hlízy. Orientační termín pro vaši nadmořskou výšku ukazuje stránka Kdy sázet brambory v kalendáři výsevu.

Pozor na mráz na natích

Brambory vzcházejí zhruba za 25–30 dní. Když je zasadíte začátkem dubna, nať vyleze začátkem května a do poloviny května ji ještě můžou spálit mrazíky. Lehce připálené listy nevadí. I silně pomrzlý porost obvykle obroste a výnos není o moc nižší. Růst se ale podle rozsahu poškození zpomalí asi o 10 dní a sklizeň se posune.

Na malé ploše porost ochráníte takhle:

• přikryjte ho netkanou textilií, nejlépe od výsadby do začátku června,
• vzešlé trsy do výšky asi 5 cm zahrňte před ohlášeným mrazem zeminou,
• při poklesu pod 0 °C porost brzy ráno zavlažte.

Textilii sundejte, jakmile pod ní teplota vystoupí nad 23 °C. Pozdě sundaná textilie porost poškodí horkem.

Předklíčení, nebo narašení

Předklíčené brambory rychleji vzejdou, dřív nasadí hlízy a dřív se sklízejí. Když pak přijde plíseň bramborová nebo mandelinka, je pod trsem už vyvinutá úroda. Na zahrádce by proto předklíčení mělo být samozřejmostí.

Předklíčení (asi 6 týdnů):

1. Hlízy rozložte do přepravek, nejlépe v jedné vrstvě.
2. První dva týdny je držte při 8–12 °C, pak při 12–18 °C a na světle.
3. Hotové klíčky jsou silné, zbarvené, 1,5–2,5 cm dlouhé a mají základy kořínků.
4. Týden před sázením hlízy postupně přeneste do chladu, na 6–10 °C, ať je teplota v záhonu nepřekvapí.

Ve tmě vyrostou dlouhé, bledé a křehké klíčky. Při sázení se ulámou a porost pak bývá horší, než kdybyste nepředkličovali vůbec.

Narašení (asi 3 týdny) je rychlejší varianta, když sadbu kupujete pozdě. Hlízy se jen probudí a vytvoří klíčky kolem 5 mm. Stačí jim aspoň 8 °C.

Vrcholový klíček nechte na hlíze. Vyroste z něj méně, zato větších brambor. Když ho vylomíte, budete mít víc menších hlíz.

Jakou sadbu koupit

Sázejte uznanou, tzv. certifikovanou sadbu. Brambory z obchodu nebo ze sklepa nejsou dobrá volba. Konzumní brambory bývají ošetřené přípravky proti klíčení, takže nevyklíčí. Hlavně se ale sadbou přenášejí viry. Svinutka sníží výnos o 40–80 % a virus Y o 30–70 %.

Velikost sadby příliš nerozhoduje. Drobnější sadba je levnější a vystačí na větší plochu, jen vytvoří méně stonků. Sázejte ji proto o kousek hustěji, třeba na 25 cm místo 30 cm. Velké hlízy (65–85 mm) dávají u raných odrůd jen nepatrně vyšší časný výnos.

Kolik hlíz na záhon potřebujete, spočítá kalkulačka sadby.

Rané, nebo pozdní odrůdy

Odrůdy se dělí podle toho, kolik dní uplyne od výsadby do zaschnutí natě:

Skupina	Délka vegetace	České odrůdy (příklady)
velmi rané	90–110 dní	Lada, Oskava, Magda, Mariannka, Monika, Suzan
rané	110–120 dní	Adéla, Pacovský rohlík, Dagmar, Jasmina, Valkýra
polorané	120–130 dní	Keřkovské rohlíčky, Red Anna, Vysočina, Madona
pozdní	přes 130 dní	Jindra, Lydia, Samantana

V Česku je dnes registrováno 108 odrůd brambor. U sadby se vyplatí sledovat i odolnost proti háďátku bramborovému.

Na Slovensku se pěstují i české odrůdy Red Anna, Terka, Nancy nebo Tylda a slovenská Svella.

U odrůdy sledujte i varný typ: A je pevný, salátový, B je přílohový a C moučný, na kaše a těsta.

Jak sázet brambory

1. Záhon nevápněte. Bramborám se daří při pH 5,5–6,5. Vápno před výsadbou zhoršuje strupovitost, takže kyselou půdu vápněte až po sklizni.
2. Hnůj zapravte na podzim, ne na jaře. Z jarního hnoje se dusík uvolní až ve druhé polovině léta, kdy už bramborám spíš škodí.
3. Hloubka: hlízu položte na nakypřené lůžko a zasaďte ji tak hluboko, jak je velká, nanejvýš o 1–2 cm hlouběji, obvykle 4–8 cm. Do jamek vyhloubených motykou se sází asi 6–8 cm. Hlouběji nesázejte, porost by vzcházel hůř.
4. Spon: klasikou jsou řádky 62,5 cm a mezi hlízami 25–32 cm, užší řádky se nevyplácejí. Jde i spon 75 × 25–30 cm. Rozestupy pro váš záhon spočítá kalkulačka sponu.
5. Nahrňte hrůbek, aby nad hlízami bylo 10–13 cm zeminy. Platí staré pravidlo: mělko sázet, vysoko nahrnovat.

Počet a velikost hlíz ovlivníte spíš velikostí sadby a vrcholovým klíčkem.

Nahrnování

Asi 10–14 dní po výsadbě, než brambory vzejdou, shrňte hráběmi vršek hrůbků tak, aby nad hlízami zůstaly jen 3–5 cm zeminy. Půda se rychleji prohřeje a zničíte klíčící plevel. Potom hrůbky každých 7–10 dní okopávejte.

Naposledy nahrnujte, než se porost zapojí, a přihrňte k trsům ještě 3–5 cm zeminy. Hlízy pak nezelenají na světle a výtrusy plísně se k nim z listů tak snadno nedostanou.

Střídání, plíseň a mandelinka

• Střídání: brambory po bramborách nejdřív za 3, lépe za 4 roky. Háďátko bramborové je karanténní škůdce. Když ho na pozemku úřady zjistí, brambory tam ze zákona nesmíte pěstovat mnoho let. Kam brambory příští rok přesunout, vám pomůže plánovač záhonu.
• Plíseň bramborová: nejvíc pomůže odolná odrůda, vzdušné a nezastíněné místo, rozumný spon a včasná výsadba předklíčené sadby. Zalévejte ráno nebo do brázd. Plíseň napadá i rajčata, víc najdete v článku Plíseň bramborová na rajčatech.
• Mandelinka bramborová: v teplých oblastech má až dvě generace za rok. Od května do začátku července sbírejte přezimované brouky, larvy a snůšky vajíček. Porost kontrolujte aspoň jednou týdně, za slunečných dnů sedí brouci na vrcholových listech. Pomáhají i ptáci, střevlíci, slunéčka a škvoři.

Kdy sklízet

Rané brambory začněte vybírat, až je pod trsem kolem 0,2 kg použitelných hlíz. Dlouho nevydrží, kopejte jen to, co sníte. Jakmile se slupka při tření neloupe, vydrží brambory v chladu a tmě 7–10 dní.

Brambory na zimu sklízejte, až nať sama zaschne. Když porost napadne plíseň, nať vytrhejte nebo posekejte a hlízy vykopejte za 5–10 dní. Sklízejte za sucha a do půdy teplé aspoň 8 °C. Hlízy nechte oschnout a 1–2 týdny se zahojit ve tmě kolem 15 °C. Pak je skladujte při 4–6 °C. Pod 4 °C sládnou a pod nulou zmrznou.

Časté chyby

• Sázení podle data do studené a mokré půdy.
• Předklíčení ve tmě, ze kterého vyrostou dlouhé křehké klíčky.
• Brambory z obchodu místo certifikované sadby.
• Moc hluboko, místo mělké výsadby a vysokého hrůbku.
• Vápnění těsně před výsadbou.
• Brambory po bramborách nebo po rajčatech.
• Vynechané nahrnování, po kterém hlízy zelenají.