Mandelinka bramborová – jak ji poznat a jak na ni?

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata, na Slovensku pásavka zemiaková) dorazila do Evropy v roce 1874, v Česku ji poprvé zaznamenali v roce 1945. Kromě brambor žere i rajčata, lilek a další lilkovité rostliny včetně plevelů. Na malém záhonu se dá zvládnout bez chemie, jen se na ni musí začít včas.

Jak mandelinku poznat

Stadium	Jak vypadá
vajíčka	oranžová, ve snůškách po 30–35 kusech na spodní straně listů
larva	zprvu světle až tmavě červená, později žlutavá, na každém boku dvě řady černých teček, vysoko klenutý zadeček, dorůstá až 15 mm
brouk	10–12 mm, žlutočerně pruhované krovky
poškození	listy ožrané od okraje, při silném výskytu zůstanou z trsu jen stonky

Škodí brouci i larvy. Jedna larva sní za svůj vývoj asi 40 cm² listu, dospělý brouk až 10 cm² denně. Poslední, čtvrté larvální stadium má na svědomí až 75 % celého žíru. Kdo nechá larvy dorůst, přijde o nejvíc listů.

Životní cyklus a počet generací

Brouci přezimují v půdě v hloubce 10–40 cm, lépe v lehkých písčitých půdách. Ven vylézají obvykle v polovině května, když se půda prohřeje na 14 °C. Nejdřív žerou, pak se páří a samičky kladou vajíčka. Jedna samička naklade za život stovky vajíček, průměrně 500.

Při 20 °C se larvy líhnou v průměru za 10 dní. Projdou čtyřmi stadii, pak zalezou do země 5–12 cm hluboko a zakuklí se. Asi po 14 dnech z kukel vylézají letní brouci.

Většinou má mandelinka jednu generaci. V teplých letech a teplejších oblastech vytváří část populace i druhou. Největší škody jsou v ranobramborářských oblastech na jižní Moravě a v Polabí, kde bývají dvě úplné generace. Druhá generace na konci léta často nemá dost listů, přejde na hlízy a ožírá i ty, které jsou těsně pod povrchem.

Kdy brambory kontrolovat

Porost kontrolujte soustavně už od vzejití brambor. Nejvýhodnější je chytit přezimované brouky hned po vylezení, dřív než nakladou vajíčka. Pak záhon procházejte pravidelně a obracejte listy. Noví brouci umí přiletět i odjinud.

Jak moc už je to vážné? Brambory snesou ztrátu asi 30 % listové plochy před květem, na začátku tvorby hlíz ale jen asi 10 %. Kolem květu je proto kontrola nejdůležitější. Termín výsadby podle nadmořské výšky najdete v kalendáři výsevu u brambor.

Ruční sběr

Na malých plochách sbírejte jarní brouky a zároveň ničte vajíčka i larvy:

• Brouky a larvy sklepávejte nebo sbírejte do kbelíku s vodou a trochou saponátu.
• Snůšky vajíček na rubu listů rozmáčkněte nebo utrhněte i s kouskem listu.
• Sběr opakujte. Jedno projití záhonu nestačí.

Ve velké zahradě je ruční sběr méně praktický. Na pár řádcích brambor ale funguje, hlavně když chytíte brouky hned po přezimování.

Mulč, textilie a další prevence

Mulč. Mulč ze slámy, trávy s jetelem nebo tritikale s vikví, nastlaný k bramborám v době vzcházení, sníží do kvetení počet starších larev o 30–40 %. Úroda je stejná nebo vyšší. Proč mulč funguje, se zatím neví. Možná v něm žije víc dravců, možná brouci hůř najdou rostliny.

Netkaná textilie. Zakrytí řádků zabrání broukům žrát a klást vajíčka. Pomůže ale jen tehdy, když ji natáhnete dřív, než se objeví první brouci, a když brambory rostou na jiném místě než loni. Jakmile se oteplí a stoupne vlhkost, textilii sundejte, pod ní se daří chorobám. O nejznámější chorobě brambor píše článek plíseň bramborová.

Střídání plodin. Brouci přezimují v zemi na místě loňských brambor a v jeho okolí. Než se oteplí asi na 21 °C, daleko neodletí. Rok bez brambor jejich počet sníží. U polí pomáhá vzdálenost aspoň 400 m od loňského napadeného porostu. Když sousedé pěstují brambory hned vedle, pomůže střídání málo. Co po bramborách sázet, ukazuje stránka co sázet po bramborách, rozvrh na několik let nastavíte v plánovači záhonu.

Rané odrůdy. Odrůda, která dozraje dřív, unikne velké části letního žíru. Jak brambory předklíčit, aby rostly rychleji, popisuje článek kdy a jak sázet brambory.

Plevel a přirození nepřátelé. Vytrhejte lilek černý a jiné lilkovité plevele, kterými se brouci také živí. Podporujte střevlíky, dravé ploštice, larvy zlatooček a slunéčka. Celkový počet mandelinek ale ovlivní spíš málo.

Aksamitník mandelinku neodpuzuje

Aksamitník (afrikán) mezi bramborami doporučuje spousta zahradnických rad. Neplatí to, aksamitník mandelinkám nevadí. Mezi brambory ho klidně zasaďte pro radost, ochranu od něj ale nečekejte. Které rostliny spolu opravdu rostou dobře, shrnuje stránka sousedství rostlin.

Postřiky: co je povolené a co ještě účinkuje

Mandelinka si na insekticidy rychle zvyká. Testy rezistence českých populací z let 2024 a 2025 ukázaly tohle:

• Pyretroidy (lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinát): všechny populace testované v roce 2024 byly rezistentní nebo vysoce rezistentní. Jsou tedy zcela neúčinné.
• Acetamiprid: ze 13 populací byly 4 rezistentní a 9 vysoce rezistentní, žádná citlivá.
• Spinosad: 8 z 9 populací vysoce citlivých. Na jedné lokalitě ale už citlivost klesla a v polním testu na jedné lokalitě zahubila plná dávka jen asi 10 % larev.
• Diamidy: na chlorantraniliprol byly v roce 2025 všechny testované populace vysoce citlivé. Diamidy (chlorantraniliprol, cyantraniliprol) a spinosad jsou jediné dostatečně účinné látky.

Co smí zahrádkář v Česku. K 8. 10. 2026 jsou v malém balení proti mandelince povolené přípravky se spinosadem, azadirachtinem (i v kombinaci s pyrethriny), acetamipridem, deltamethrinem a flupyradifuronem (povolení do 9. 12. 2026). Lambda-cyhalothrin má platné povolení v malém balení už jen na rajčata, u brambor se smějí jen spotřebovat zásoby do února 2027. Diamidy v malém balení povolené nejsou. Z dostatečně účinných látek tak zahrádkáři zbývá jen spinosad. Azadirachtin účinkuje, ošetření se ale musí opakovat a mezi dostatečně účinné látky nepatří. Spinosad i azadirachtin jsou povolené i v ekologickém zemědělství.

Na Slovensku jsou pro neprofesionální použití proti pásavce povolené azadirachtin, spinosad, acetamiprid, lambda-cyhalothrin, deltamethrin, tau-fluvalinát a cyantraniliprol.

Konkrétní přípravky nedoporučujeme. Pokud stříkáte, platí:

• Ošetřujte mladé larvy prvního a druhého stadia, nejlépe v době, kdy se jich líhne nejvíc. Starší larvy snesou víc.
• Stříkejte ráno nebo pozdě odpoledne, ne v horku.
• Často stačí ošetřit jen ohniska, kde mandelinky jsou.
• Nestříkejte opakovaně stejnou látku a dodržujte ochrannou lhůtu před sklizní uvedenou na etiketě.

Časté chyby

• Kontrola až v červenci. Larvy už jsou velké, žerou nejvíc a postřiky na ně působí hůř.
• Sběr jen brouků. Oranžové snůšky na rubu listů jsou příští týden nová várka larev.
• Postřik z garáže, „co zabíral dřív“. Pyretroidy a acetamiprid na české mandelinky nefungují.
• Spoléhání na aksamitník.
• Brambory pořád na stejném místě.