Hnojení rajčat – čím, kdy a co z domácích rad platí

Rajčata patří k nejnáročnějším rostlinám na zahrádce. Na hnojení rajčat koluje spousta domácích receptů, od droždí přes mléko po banánové slupky. Nejdřív se podíváme, co rajčata opravdu potřebují a kdy. Potom vezmeme domácí recepty jeden po druhém a podíváme se, co v nich je a co doopravdy dělají.

Co rajčata potřebují

• Dusík žene růst listů a stonků. Rajčata ho potřebují, ale s mírou. Dusík v dusičnanové formě žene bujný růst listů a na plody pak zbude méně vápníku.
• Draslík potřebují rajčata hlavně v době plodování. U plodové zeleniny se při běžné zásobě v půdě počítá s 12 g oxidu draselného na m², skoro tolik jako dusíku. Fosforu stačí asi polovina.
• Vápník je v naprosté většině zahradních půd v dostatečném množství. Problémy s vápníkem v plodech mají jinou příčinu (viz níže).

Rajčatům vyhovuje hluboká, hlinitá a propustná půda s dostatkem humusu a pH 6,2–6,8. Jestli máte půdu kyselejší, spočítejte si dávku vápence v kalkulačce vápnění.

Černé dno plodů: chyba zálivky, ne hnojení

Suchá skvrnitost plodů (hniloba konce plodu) začíná tmavou, propadlou skvrnou na spodku rajčete. Plodu skutečně chybí vápník, jenže v půdě ho bývá dost. Vápník se v rostlině pohybuje s vodou a plody o něj soupeří s listy hůř. Když půda střídavě vysychá a mokne, do plodu ho doteče málo. Nejvíc ohrožená jsou rajčata v květináčích a pěstebních pytlích.

• Zalévejte pravidelně, ať půda nevysychá, hlavně od kvetení. Pomůže mulč.
• Hnojivo nesypte ani nelijte do suché půdy. Koncentrované soli brzdí příjem vody.
• Nepřehánějte dusík a draslík. Oba brzdí příjem vápníku, hlavně amonné soli.

Někdy se radí postřik hnojivem s vápníkem na list každých pět dní. Plody ale vápník z listů téměř nepřijmou a dusičnan v ledku vápenatém ještě podpoří růst listů. Bezpečná cesta je tedy zálivka. Jak zalévat ve fóliovníku, popisujeme v článku Rajčata ve fóliovníku a skleníku.

Kdy hnojit rajčata

Kdy	Co	Kolik
podzim až předjaří před výsadbou	uleželý hnůj nebo kompost	hnůj 3–4 kg/m²
před výsadbou	základní hnojení	asi 60 % dusíku
od nasazení plodů	přihnojení s vyšším podílem draslíku	2 × asi 20 % dusíku

Rajčata patří do první trati, tedy na záhon čerstvě pohnojený uleželým hnojem nebo kompostem. Čerstvý chlévský hnůj se nedoporučuje. Dusík z něj působí podobně jako ledek: rostliny bujně rostou, víc trpí chorobami a škůdci a pletiva hůř vyzrávají. Jak se bránit nejčastější chorobě rajčat, popisujeme v článku o plísni bramborové.

Termín výsadby pro vaši oblast ukáže kalendář výsevu rajčat. Po výsadbě do dobře připraveného záhonu není kam spěchat. Přihnojovat začněte, až se tvoří první plody:

• Dostatek živin je důležitý právě od začátku tvorby plodů.
• V červnu přihnojujte plodovou zeleninu vždy po 14 dnech.
• Rajčatům v nádobách dávejte tekuté hnojivo s vyšším obsahem draslíku každých 10–14 dní, jakmile začnou nabírat první plody. U rajčat v dobře vyhnojeném záhonu to nutné být nemusí, výnos ale zvýšit může.

Kolik hnojiva

Rajče a paprika potřebují 100–180 kg dusíku na hektar, tedy 10–18 g na m². Jsou to čísla pro pole, pro zahrádku je berte jako horní mez. Při střední dávce 14 g/m² dáte 8,4 g před výsadbou a pak dvakrát 2,8 g. Pokud jste hnojili hnojem, část dusíku dodá on. Přesný výpočet pro váš záhon i s odečtem hnoje udělá kalkulačka hnojení rajčat.

Pro představu, co to znamená v sáčcích (dávky podle etikety):

• Běžné NPK hnojivo (8-13-11) pro plodovou zeleninu: 40–60 g/m² za rok, dvě třetiny před výsadbou, třetina během růstu.
• Ledek vápenatý během vegetace u plodové zeleniny: 18–24 g/m². Jednorázově ne víc než 30 g/m².

Když máte půdu vysoce zásobenou fosforem nebo draslíkem, další hnojení touto živinou nemá smysl. Zjistíte to rozborem půdy.

Domácí recepty pod lupou

Hnojení rajčat droždím

Kostka droždí (42 g) obsahuje asi půl gramu dusíku a čtvrt gramu draslíku. Jako hnojivo je to zanedbatelné. Kvasinky se zkoumají jako biostimulant: obsahují růstové látky a postřikují se na list. Na nutriční hodnotu plodin mívají příznivý vliv, postupy se ale liší dávkou, termínem i počtem opakování. Jakou dávku a kdy použít, se proto říct nedá. Účinek droždí v zálivce ke kořenům u rajčat ověřený není.

Hnojení rajčat mlékem

Litr plnotučného mléka obsahuje zhruba 5 g dusíku v bílkovinách a přes 1 g vápníku. Dusík z bílkovin se ale musí v půdě nejdřív rozložit. Že mléko na zahrádce funguje jako hnojivo, ověřené není. Navíc zapáchá a množí se v něm mikroorganismy. Plnotučné mléko může potlačit padlí, ale jen jako postřik před nákazou. Vápník z mléka nevyřeší černé dno plodů, protože příčinou je zálivka.

Hnojení rajčat popelem

Dřevěný popel obsahuje v průměru asi 3 % draslíku (přepočteno na K₂O) a 15 % vápníku. Silně ale zvyšuje pH, sám má kolem 10. Hodí se jen na půdy s pH pod 6 a pH půdy může zvednout až nad 9. Používejte jen popel z čistého, nenatíraného dřeva. Rajčata chtějí pH 6,2–6,8, takže na neutrální nebo vápenité půdě popel spíš uškodí. Nejdřív si změřte pH.

Hnojení rajčat slepičincem

Čerstvý drůbeží trus má 18,5 kg dusíku na tunu, skoro třikrát víc než hnůj skotu. Čerstvý slepičinec umí rostliny spálit (obsahuje hodně amoniaku) a může nést salmonelu nebo E. coli. Trus zkompostujte nebo nechte uležet a použijte ho nejpozději 90 dní před sklizní rajčat. Drůbeží trus je rychlý zdroj živin. Spolehlivý poměr ředění pro tekutý slepičinec k rajčatům neexistuje, proto ho neuvádíme.

Kopřivový výluh

Kopřivová jícha platí za rychlý zdroj živin. Rozbor kupované kopřivové jíchy ale ukázal jen pět tisícin procenta dusíku, tedy asi 0,05 g na litr. V polním pokusu s bramborami neměl postřik jíchou ani v dvojité dávce žádný průkazný vliv na výnos, obsah chlorofylu ani choroby. Domácí jícha může být silnější, nikdo ji ale neměřil. U rajčat účinek ověřený není.

Banánové slupky

Slupky obsahují hodně draslíku. Hnojiva ze slupek, nejčastěji ze směsi banánových a pomerančových nebo ze sušených slupek, většinou zlepšila růst rostlin. Pokusy ale končily u semenáčků, ne u sklizně. Vliv na úrodu rajčat na zahrádce ověřený není.

Vaječné skořápky

Skořápky jsou zdroj vápníku, rozkládají se ale pomalu a černé dno plodů nevyřeší, protože příčina je v zálivce. V jednom malém pokusu s rostlinami v květináčích se skořápky jemně mlely, rozpustily ve vroucí vodě a stříkaly na list. Kontrolní rostliny měly černé dno na 15 % plodů, ošetřené žádné. Je to ale malý pokus a úplně jiný postup, než je hrst skořápek do jamky.

Recept	Co obsahuje	Co dělá
droždí	málo dusíku	biostimulant na list, postupy nejednotné
mléko	dusík, vápník	jako hnojivo neověřené
popel	draslík, hodně vápníku	jen na kyselé půdy (pH pod 6)
slepičinec	hodně dusíku	jen uleželý, 90 dní před sklizní
kopřivový výluh	velmi málo živin	u brambor bez vlivu na výnos
banánové slupky	draslík	chybí pokusy až do sklizně
skořápky	vápník	na černé dno nepomůže

Časté chyby

• Přihnojování hned po výsadbě do dobře připraveného záhonu. Živiny jsou potřeba hlavně od nasazení plodů.
• Moc dusíku. Bujná nať, méně vápníku pro plody.
• Hnojivo do suché půdy. Nejdřív zalít, potom hnojit.
• Čerstvý hnůj a čerstvý slepičinec.
• Popel na neutrální nebo vápenitou půdu.
• Skořápky a mléko proti černému dnu místo pravidelné zálivky.